Ve škole to zase stálo za prd. Po té mojí noční můře jsem se nemohl na nic soustředit a v jednom kuse jsem spal.
Nejsem zrovna ukecaný člověk a ve škole mě všichni měli za podivína, který se s nima nebaví. Nerad jsem si pouštěl někoho k tělu. Jediní lidé ke kterým jsem měl blízko byl můj nejlepší kamarád Nikolas. Zřejmě nejukecanější člověk, kterého jsem znal. Dokázal člověku vykecat díru do hlavy. Znali jsme se už dlouho a byl to první člověk, s kterým jsem se začal bavit a vytvořil si s ním přátelský vztah.
Další pro mě důležitý člověk byla Lucka. Znal jsem ji už od školky a věděla o mně opravdu všechno. Byly jsme nerozluční přátelé.
Postupem času, jsem začal k ní cítit něco víc. Něco co jsem k nikomu ještě necítil. Myslel jsem na ní častěji a i jinak, než jako kamarád. Říkal jsem si, jaké by to bylo chodit s někým takovým jako ona. Určitě úžasný ale to se nikdy nedivím, proč by taky chodila s někým jako jsem já. Ona byla krásná, inteligentní, vtipná, kreativní a já... jaký jsem byl já?
,,Nespíme!" zařval učitel přes celou třídu a tím mě vytrhl z rozjímání a přemýšlení o sobě.
Rozkoukal jsem se slepenýma očima po třídě a všiml si, že na mě všichni zírají.
,,Já nespim. Přemýšlel jsem." řekl jsem rozespale.
Učitel na mě zabodl svůj pohled.
,, Tvůj tok myšlenek je slyšet až sem dopředu." řekl za hlasitého smíchu celé třídy.
,,Tak si tě vyzkoušíme, jestli sis řádně rozehřál buňky. Pojď k tabuli."
S nechutí jsem se zvedl a šel dopředu k tabuli. Naštěstí mě zachránilo zvonění.
,,Máš štěstí, příště si tě vyzkouším tak se připrav."
Šel jsem zpátky do lavice a připravil se na další hodinu, když ke mně najednou přišla Lucka.
,,Co ti dneska je?"
,,Nic. Jen jsem unavený, nic víc."
,,Jsi úplně bledý, není ti něco?" dočkal se mého čela a mnou projela elektřina. Rozbušilo se mi srdce a lehce jsem se rozklepal.
,,Ne jsem úplně v pohodě, jen jsem špatně spal. Špatný sny."
,,Dobře. No, chtěla jsem tě pozvat na narozeniny, na oslavu. Bez tebe by to nebylo ono."
Bože já zapomněl. Zapomněl jsem, že má narozeniny. Za celý ty roky. Kurva dárek.
,,Mmm jo jasně. Přijdu rád. Kdy že to je?"
Koukla na mě nevěřícně.
,,Neříkej, že si to nepamatuješ za ty roky. Přece víš, že to je tenhle víkend."
lehce se zamračila a trochu smutně na mě koukla.
,,Jasně že to vím neboj se. Mám pro tebe ten nejlepší dárek."
S těmito slovy jsem se na ní usmál. Spolkla to, protože mě obdařila svým krásným úsměvem.
,,Tak super budu se těšit."
Zazvonilo na hodinu a já se znovu pohroužil do svých myšlenek.
Co ji kruci dám k narozeninám? V tom mě to napadlo... jasně tohle bude super dárek.
