Random Meeting(N.H.)

TWENTYFIVE

Tak a je tady ten den. Ten den, který by mi eventuelně mohl změnit celý život. Dneska máme to závěrečné vystoupení a budou tam lidé z nahrávacích společností, nebo různých studií a tak, takže sem fakt nervozní, ale uklidnuje mě že tam budou kluci. Vstanu, osprchuji se a vykonám raní hygienu.  Obleču si modro bílé, proužkované, úzké džíny, bílou košily a tyrkisovou vestičku se stříbrnými cvočky. S vlasami nic nedělám ani se nemaluji, na to příjde řada až tam. Sejdu dolů a s mamkou se nasnídám. Dneska si udělala volno, aby mohla přijít na vystoupení. Takže se nasnídáme a já pak zamířím do školy. Uděláme si generálku a pak se jdeme připravovat do šatny. Z věšáku si vezmu oblečení které patří mě. Jsou to černé, volnější mini šaty plné malinkých modrých, žlutých a červených, malinkých kytiček a džínová vestička a jako doplněk stříbrný tlustá náramek. Sednu si do mé židle a jedna z maskérek se mi začne věnovat. Vlasy mi rozdělí podle pěšinky a pak mi vezme pramen vlasů z každé strany a vzadu je sváže gumičkou. Nanese na mě make-up, zlato růžové, světlounké stíny, řasenku a růžový lesk na rty. Když jsme s Em připravené vydáme  se podívat, jestli už přišli kluci. Víjdeme z maskérny, už je tady plno lidí, jak diváků tak novinářů a i reportérů. Ano bude se to taky vysílat v televizi, jsme velmi prestižní škola. Zahlídnu mamku, která už sedí v hledišti. Pak obrátím zrak na vchodové dveře. Spatřím kluky, kteří právě vcházejí, ale nejsou sami, jsou tady s nimi i El a Soph. Se všemi se pozdravíme objetím. 

,,Tak co holky nervozní ?" Zasměje se Loui. To je to na nás tak moc vidět. Než stihnu něco říct předběhne mě Em.

,,To je to tak moc vidět ?" Zeptá se. Vidíte, tak přesně pro to to je moje nejlepší kamarádka. 

,,Ne jenom trošičku." Odpoví jí Niall a vezme mojí klepající se ruku do té své. Všichni se zasmějeme. Ni,místo toho aby mojí ruku pustil, stiskne jí ještě víc do té své a proplete naše prsty.

,,Ne ted vážně proč jste tak nervozní ?" Zeptá se El. No jo Louisova druhá polovička se ozvala. Musím se pro sebe usmát. Ti dva se k sobě prostě  hodí. Ted se slova ujmu já. 

,,Protože na dnešku možná závisí naše kariéra. Pochop dneska tady bude plno zástupců různých nahrávacích studií. Musíme být dobré, ne co to povídám musíme být nejlepší. Když ne, nedostaneme žádnou nabídku na spolupráci a kdo ví jestli se ještě někdy postavíme na podium. Nebo před kameru."  Em celou dobu jen přikyvuje.

,,Holky mají pravdu i Simon je tady." Řekne Li a všichni na něj vyvalíme oči. 

,,Počkej, jak to víš ?" Zeptá se Harry. 

,,Támhle sedí." Ukáže do sálu a opravdu. Simon tam sedí v první řadě. No doprdele, tak to nedám. Ni asi vycítí mojí stoupající nervozitu. A tak naznačí něco klům a oni přikývnou. Pak mě odtáhne kousek stranou. 

,,Ni já to nezvládnu." Zašeptám a koknu se na něj. 

,,Ale, notak zlato jasně že to zvládneš. Jseš talentovaná a na podiu úplně záříš. Nemysli na to že tady jsou ty diváci. Jenom si to užívej. Ano ?"  Přikývnu a pak ho obejmu. 

,,Děkuju Nini" Dám mu pusu na tvář, ale stále ho nepouštím ze svého objetí. Až když k nám příjde Em a oznámí mi že už musíme jít. Ni nám ještě popřeje hodně štestí a pak se rozloučíme. 

Tak a je to za námi. Udělala jsem co bylo v mých silách a jestli to nebude stačit, asi se na tohle povolání nehodím. Užila jsem si to a popravdě jakmile jsem začala zpívat, všechna nervozita byla ta tam. Převleču se do svého oblečení a výjdu ze šatny. První koho spatřím je máma. Rozeběhnu se k ní. Proč má sakra slzy v očích. Co se stalo ? 

,,Mami stalo se něco ?" 

,,Ne, já jsem na tebe jen strašně pyšná, byla jsi dokonalá." 

,,Děkuju." Obejmu jí. 

,,Ehm pardon, ty jsi Chlo Adams ?" Ozve se za mnou mužský hlas. Otočím se a tam stojí.......Simon Cowel.

,,A-ano to jsem já." 

,,Těší mě já jsem Simon Cowel." Natáhne ke mě ruku. Jo tak to bych bez tebe nevěděla.

,,Chloe Adams a tohle je moje máma Katie Adams." Potřesu si s ním rukou a on si pak potřese i s mojí mamkou. 

,,Máš krásný hlas a celkově jsi moc talentovaná. Kdy máš úplný konec školy ?" 

,,Moc vám děkuji. Končím příští pátek." 

,,Dobrá, mohla by jsi se to další pondělí dostavit ke mě do kanceláře ? Možná by jsme si mohli promluvit. Samozřejmě přijd i s mámou." Vykuleně na něj koukám.

,,V-vy, ehm já. Jistě rády příjdeme." V duchu si vrážím facku, víc jsem se ztrapnit opravdu už nemohla.

,,Dobrá tedy." Lehce se zasměje a z kapsy vytáhne kartičku kterou mi podá. 

,,Tady máte adresu. Budu s vámi počítat kolem druhé odpoledne, pokud se vám to tedy  hodí." S mamkou přikývneme.

,,Je tam i telefoní číslo, kdyby  byl nějaký problém." 

,,Dobře děkuju." Usměju se na něj, to je poprvé za náš rozhovor kdy se na něj usměju.

,,Není zač, talent se nesmí přehlížet. Rád jsem vás poznal nashledanou." opět si s ním potřeseme rukou.

,,Nashledanou." Řekneme obě s mamkou najednou a všichni tři se zasmějeme. Pak odejde. S mamkou si jen vyměníme nadšené a trochu nechápavé pohledy. Pak se s ní rozloučím, protože musí do práce a zamířím si to ke klukům a El a Soph u kterých už je i Em.

,,Lidi, tomu nebudete věřit." Řeknu když jsem u nich. Všichni se na mě tázavě podívají, čekají co ze mě vypadne.

,,Hádejte s kým jsem právě ted mluvila ?" Nechápavě na mě kouknou.

,,Bože vy jste ale...no to je jedno. Já jsem právě mluvila se Simonem Cowlem a domluvili jsme si schůzku v jeho kanceláři." Pronesu nadšeně. Všichni radostně vyskočí a uvězní mě v hromadném obětí. 

,,Počkej a jak to probíhalo ? " Zeptá se Em. Vše jim řeknu. S holkama se dohodneme že půjdeme ve středu nakupovat, protože kluci dneska odlítají a až do pátku do večera budou pryč. Pak se rozloučíme. 

Úterý

Dneska mě čeká ta řidičská zkouška. Jsem celkem nervozní, sice jsem se učila, ale stejně. No nejdřív mě čeká škola. Vstanu z postele a vykonám každoraní rutinu. Vezmu si červené legíy, bílé tílko s černobílým obrázkem vln, černou, krátkou koženou vestičku se cvočky a černý pásek s ecvočky. Vlasy si nakudrnatím, nanesu make-up, řasenku a červený lesk na rty. Nasnídám se, dnes už opět sama a vyrazím do školy. Celý zbytek týdne je věnovaný přípravám na závěrečné zkoušky. 

,,Když zaparkujete, prošla jste." Řekne můj instruktor. Vědomostní test jsem zvládla a ted když zaparkuji, zvládla jsem celou zkoušku. Bez problémů zaparkuji.

,,Gratuluji vám slečno, zkoušku jste úspěšně vládla. Během příštího týdne by vám měl dojít řidičský průkaz" Usměje se na mě.

,,Moc vám děkuji." Vystoupíme z auta, rozloučíme se a já zamířím domů. Samozřejmě tu novinku musím hned všem zavolat. Em, mámě, El, Soph a Nialloci, který to vyřídí klukům. Nemůžu uvěřit že jsem to opravdu zvládla.

Hola, hola nový díleček volá :D Doufám že se líbíl. Prosím o voltes a komenty. Niki <3