"proč to děláš ?!" tázal se Max
"chci vás oba zabít, tys to nepochopil?" řekl a usmál se. nepochopila jsem co je na tom vtipné.
"ale vždyť jsme nic neprovedli " křikla jsem na něj. on se ke mě blížil přes celou místnost a chtěl mi dát jednu výchovnou. nestihl to. zazněly dva výstřely. Junior otevřel dveře, ale to neměl dělat. schytal ránu do pravého stehna. v tom do místnosti vběhl Taylor a David, rozvázaly Maxe a pomohly mu vstát a odvedly ho do auta já šla za nimi když jsme procházely dveřmi viděla sem dvě gorily ležící ve dvou kalužích krve. ale Junior zmizel. nenašli jsme ho. bojíme se co provede příště. když jsme s Maxem nasedli do auta seděl za volantem Jakub. jeli koš byl Taylor menší postavy tak si sedl společně se mnou a Maxem dozadu a David si sedl na místo spolujezdce.
po dvou týdnech byla Maxova rána zahojena a přípravy na náhradní svatbu v plném proudu. nevím jak ale, stihli to všechno nachystat tak rychle a už zítra máme náhradní termín. strašně se těším.
omlouvám se, že jsem nepřidala další kapitolu dřív, ale poté co jsem přijela domů jsme měli pár rodiných sešlostí. a asi deset schůzek a přespání s děckama s tábora. byly jsme zabrání do konverzací a poštuchování se navzájem. mě osobně se jeden kluk s tábora líbí takže jsem celkem hodně přemýšlela o něm a nepsala, za což se ještě jednou omlouvám. ale po pravdě jsem ráda že tuhle story čtete, a doufám že se vám líbí. já vím že je nezvyklá ale proč ne že.
PS: budu psát ještě jednu knížku takže bych vás k ní chtěla pozvat. ještě nevím jak se bude jmenovat, ale nebojte, dám vědět
PSS: díky za votes a ještě jednou se omlouvám :D
ČTEŠ
Výlet
Romanceláska, ale i stráta. svatba, ale i hádky. ve vztazích to tak prostě chodí.........