Splněný sen v New Yorku

První kapitola

Sedím v učebně fyziky a jsem nucena poslouchat nudný výklad o rychlosti. Tu a tam si musím něco zapsat, aby mé vysvědčení nenahánělo hrůzu. Jak já nesnáším tento předmět! Učitelka začala něco hledat na počítači, nemusím ji tedy věnovat svou pozornost.

Asi bych se měla představit. Jmenuji se Nina, je mi patnáct a studuji na střední škole. Jsem v prváku, moc lidí tu neznám, jen pár ze základky. Nikdy jsem neměla moc přátel, spolužáci se se mnou baví, ale většinou jen, když něco potřebují.

Rozhlížím se po třídě, někteří z nás si povídají a jiní jen tak koukají z okna. Můj pohled se zastaví na pěkně upravených hnědých vlasech, hned vím, komu takový účes patří. Markovi, zvláštnímu, ale přesto hezkému Markovi. Známe se ze základky, celkem se bavíme, ale je to taky tak trochu samotář.

„Tak věnujte mi pozornost." přerušuje mé přemýšlení učitelka

„Díky soutěži, které jste se účastnili na začátku roku, pojedeme do New Yorku."

To si snad dělá srandu, tam jsem se vždycky chtěla podívat ...

Moje myšlenky se hned rozvířily, byla jsem tak ohromená, ale když učitelka zmínila, že pokoje a místa v letadle budou po dvojicích, jak sedíme ve třídě, hned jsem znervózněla. Já totiž sedím sama, tak snad nebudu na pokoji také sama, nebo ještě hůř s nějakou slepicí, co mluví jen o oblečení a balení kluků. Těch máme v třídě požehnaně.

„Marku a Nino, protože sedíte sami, budete v letadle a na pokoji spolu."

Byla jsem nervózní. Trochu jsem se styděla být na pokoji s klukem, ale představa, že jím bude Marek, mě trochu zahřála u srdce. Tak moc se těším, ale ještě musím počkat pár týdnů.