Sirotek (Dokončeno)

Jmenuje se Scootaloo

Byla těžká doba. V Equestrii řádil lord Tirek. V malém sirotčinci v Ponyvillu se všechna hříbata i s vychovatelkou schovávali ve sklepě. ,,Cheerilee, já se bojím." zašeptala malá, asi tříletá bílá jednorožčí klisnička s fialovo-růžovou zatočenou hřívou. ,,Neboj se Sweetie Belle," řekla tmavě růžová zemní klisna se stejnobarevnou hřívou se světle růžovými melíry. Najednou se zeshora ozval strašný hluk. Sweetie Belle se přitiskla Cheerilee na nohu a z druhé strany se na ni přitiskla žlutá zemní klisnička s vlnitou červenou hřívou a růžovou mašlí. Po chvíli hluk ustal a nastalo strašidelné ticho. Pak se zeshora ozvalo klepání na dveře. ,,Kdo to může být?" řekla zvědavě Cheerilee a chystala se vyjít nahoru a otevřít. ,,Lord Tirek!" odpověděla jí všechna hříbata ve sklepě. ,,A co když ne? Co když je to další hříbátko a hrozí mu nebezpečí?" odporovala Cheerilee a vyšla po schodech nahoru. Když otevřela poklop od sklepa, zděsila se. Její sirotčinec byl celý proděravělý. Okamžitě přeběhla ke dveřím a chtěla je otevřít, ale vypadly z pantů přímo na ni. Uhnula a podívala se, co je za nimi. V růžové zavinovačce tam na prahu letěla dva roky stará oranžová klisnička s krásnou dlouhou tmavě růžovou hřívou. Na bříšku jí ležela obálka. Cheerilee vzala miminko i s obálkou a utíkala zpátky do sklepa. Za rohem se usmála klisna zahalená stínem. Když Cheerilee doběhla do sklepa, zabuchla poklop a všechna hříbata si oddechla a pak se na ni všechni sesypali a dívali se na malou klisničku. Cheerilee otevřela obálku a vyndala dopisní papír. Všichni zpozorněli a čekali, co se v dopise píše.

,,Mám teď hodně práce a nechci, aby se mojí klisničce něco stalo. Dnes jsou jí dva roky a jmenuje se Scootaloo. Prosím, ať si nechá deku, ve které je zabalená. Šila jsem ji já. Přijdu si pro ni, až bude dobře."

Cheerilee se podívala na Scootaloo a řekla ,,Neboj Scootaloo, já se o tebe postarám."