Pomalu otevřu oči.
Moje víčka jsou těžká a napuchlá, necítím své tělo a připadám si jak přejetá parním valcem a seškrábnutá ze silnice.
Co se stalo? Kde to jsem? Co tu dělám? Leknu se a prudce otevřu oči. Oslní mě slvětlo která přicháí odněkud zhora a rozbolí mě hlava. Když si trochu zvyknu na jas zářivek, rozpoznam místnost s postelí a přistrojem, připojenym hadičkou a jehlou k mé ruce.
Kapačky. Jsem v nemocnici.
Můj mozek je natolik oslabený, že si nedokážu na nic vzpomenout.
Najednou se mi zatmí před očima...polije mě studený pot. Vždyť já si absolutně nic nepamatuju!!!!! Nepamatuju si jak se jmenuju,kdo jsem, kde bydlím, co tu dělám ani jak jsem se sem dostala.Za nemocničním sklem se nekdo pohne. Zˇena s dlouhymi černými vlasy a malou postavou otevře dveře mého pokoje a vejde dovnítř. Je hubená a hezká, má velké šedivé oči a drobné rty a noc. Vypadá tak na 26. Na ruce má snubní prstýnek a usmívá se. Na sobě má dlouhý bílý nemocniční ubor a v rukou drží desky na kterých letmo zahlédnu nějaké jméno. Lysa. Najednou si začnu vzpomínat. Mé jméno je Lysa, mám bratra jménem Jase a je to moje dvojče. Naší rodiče zemřeli při pádu vrtulníku. Bydlíme v malém městečku Dantonu na jihu Lawnor. Teda vlastně už nebydlime. Bydleli jsme s našim kmotrem Márcem v malém domku uprostřed lesa kousek od vesmnice. Stali jsme se oětˇmi požáru. Pamatuju si chvíli ,kdy se dveřmi mého pokoje provalil kouř a já se začala dusit.
Tak tohle je první kapitola mého pokusu o povídku. Omlouvám se za chyby, nedostatky či nejasnosti. Doufám, že se vám asponˇ trochu líbí protože jinak to nemá smysl psat sama pro sebe.
YOU ARE READING
Dračí Dvojčata
Historia CortaDva sourozenci. Dvojčata. Síla lásky vítezí. Ale skopičiny a zábava jsou na prvnímmístě.