Fally Fally Falls [GF ff]

Změny

"Vy jste zbourali tu zeď kolem sídla?" zeptala se jenom tak mimochodem Mabel, zatímco následovala svého bratra po labiryntu chodeb hlouběji do budovy.

"Ano, stěhovali se nám sem trpaslíci, dělali si ze zahrady jakýsi hrad... První jsem je zkoušel vyhnat samozapínající se píšťalou, která vydávala takový zvuk, že ji lidi neslyší.... Fungovalo to, nicméně náš pes se mohl zbláznit..." začal vysvětlovat, ale Mabel mu skočila do řeči.

"Vy máte psa?" zajásala. Dipper skoro nepatrně zpomalil a zadíval se na ni.

"Ty jsi pořád stejná, Mabel!" zasmál se.

"Ty taky, Dipping sauce. Jenom nosíš brýle a konečně už neskrýváš svůj Velký vůz. Máš vůbec ještě tu kšiltovku s borovicí?" vyplázla jazyk.

"To si piš že ano! Je vystavená v pracovně." zakřenil se Dipper.

"No... To mi připomíná... Co Stanové?" zvážněl Mabelin obličej a objevily se v něm obavy.

"Nic... Odmlka je už deset let..." Dip se zastavil a omluvně se zadíval na svou sestru. Doufal, že si na to nevzpomene... Do očí jí vyhrkly slzy. Jakmile to uviděl, okamžitě si jí přitáhl do objetí, a to nejen kvuli tomu, aby ji utišil, ale i aby ji neviděl brečet.

"Proč zrovna oni dva?..." Tlumeně mu fňukla do ramene a on ji pohladil něžně po zádech.

"Tak to už je... Někdo odejde a někdo příjde... Mabel, prosím, nebreč... Budu brečet taky." Dívka se odtáhla a zadívala se do jeho obličeje. Dipper uhnul pohledem. Nikdy neměl rád, když ho takhle někdo viděl... Potom ho ale něco napadlo a opět se na ni podíval.

"Co říkáš na to, že bychom zavolali Grandě a Candy? Ty dvě vlastně ani neví, že jsi tady, budou štěstím bez sebe!"

"Ony jsou tady?... Skvělé! A můžeme si udělat výlet po městečku a přespávačku, jako za starých časů!" vytřela si z očí zbytky slz a donutila se k zasmání.

"A taky si můžete udělat pořádnou párty."

"Překvapuje mě, že s tím přicházíš ty, Dip Dope!"

"To víš, snažím se tě rozveselit."

"Povedlo se ti to." Mabel se zašklebila a drcla do něj loktem. On se zašklebil zpět a udělal pár kroků k jednim dveřím.

"Tak, jdeme zavolat holkám." řekl jenom tak pro sebe a chtěl je otevřít, ale ucítil na svém rameni teplou ruku. Otočil se a uviděl na Mabeliném obličeji zase ten vážný výraz. Tak moc se k ní nehodil...

"Ještě něco..." sundala ruku a na chvíli uhla pohledem.
"Nemáš v plánu... Eeeh..." zadívala se mu zase do očí. Tohle... Potřebovala mu ukázat, že to je pro ni důležité.
"Nemáš v plánu Alexe dovést do bunkru plného nebezpečných potvor, ukázat mu jak se vyvolávají démoni, podstrčit mu tvoje deníky a udělat si z něj tvojeho učedníka, že ne?... Nechci, aby byl v nebezpečí. To je taky ten důvod, proč jsem tady osm let nebyla, to víš. Uděláš to pro mě a nebudeš mojeho syna tahat do podivností Gravity Falls? Prosím, slib mi to..."

Dipper vzdychl a promnul si kořen nosu. Jeho pohled padl na zem. Možná se opravdu trochu změnila...

"To je těžké, Mabel... Umíš si představit léto bez podivností? Nebyla by to... Nuda? Nezdálo by se ti, že bychom mu odpírali pravou podstatu Gravity Falls?"

"Ale podívej, jak to dopadá. Vzpomínáš na jedno jediné léto, kdy jsme nebyli v ohrožení života?"
Dipp se zamyslel. Opravdu, nebyly prázdniny, aby se někdo nepřizabil, nebyl posedlý nějákou potvorou z jiného světa, nebyl uvězněný kdoví kde, nepozmněnil minulost a nemusel se vracet v čase, aby zastavil sebe v měnění minulosti, nedostal se do paralerního vesmíru, skoro nezpůsobil konec světa nebo spousty dalších, smrtelně nebezpečných věcí. No, bylo toho hodně, to musel uznat.