Shadowhunters Academy (CZ) // #Wattys2016

1.Cheeky Herondale!

Enjoy it! Vote & Comment potěší

"Pan Henordale a pan Blackthorn, že já se něčemu vůbec divím, když zrovna vy dva vyrušujete. Pokud nám chcete něco sdělit, pane Herondale, nebo dokonce vést tuto hodinu, dám vám k tomu prostor." řekla učitelka přímo dívajíc se na dva kluky sedící v poslední lavici u okna. Jeden z nich se postavil a drze se usmál.
"Mile rád, paní profesorko. Jistě by mé hodiny byly zajímavější a zajisté i záživnější. Vy by jste si mohla jít zatím v klidu udělat kávu a jít zase laškovat s pane ředitelem." odpověděl jí drze. Učitelka celá zrudla vztekem.
"Herondale, do ředitelny. Hned!" procedila skrz zuby.

Ředitel seděl ve velkém kresle za vyřezávaným stolem ve tvaru klečícího anděla. "Stephen Herondale... jak nečekané, co se zase provedl?" zeptal se ředitel a podíval se na učitelku Sharpfallovou.
"Opět je hubatý!" vyprskne vzteky.
"Učila jsem i tvého otce, ale nic takového si nedovoloval!" vyjekla znechuceně učitelka.
"Klid Georgio, sama víš kolik měl jiných problémů jeho otec." řekl ředitel a podíval se na mladého hocha sedícího naproti němu.
"Ano, prý jste mého otce na dva týdny vyloučili, vyprávěl mi jaký z toho byl doma poprask." uchechtl se mladík.
"Pořád si stojím za názorem, že Herondaleovi neumí své děti vychovávat. Vždy jsou problémoví." konstatoval ředitel.
"Možná to máme v krvi, třeba jako naši dědičnou krásu a taky jsou Herondelové podle pana profesora Magnuse Bana velmi vášniví co se týče lásky... Prý když někdo z naší rodiny dá někomu srdce není to jen dárek, který se dá snadno vrátit. O mně říká, že já do téhle části rodiny nepatřím." řekl drze Stephen.
"To se tedy nemýlí, chlapče. Zopakuj mi prosím co je mantrou naší školy?"přiloží si ruku k uchu a napínavě vyčkává odpověď.
"Cvičíme vojáky, ne rebely?"odříká zpaměti a drze pozvedne obočí, v jeho hlase je znatelné pohrdání.
"Přesně tak. Stejně jako je dědičná ironie ve tvém hlase, Stephene."přikývne ředitel, který má mladého Herondalea u sebe v ředitelně nasáčkovaného skoro každý den.
"Možná je načase, aby ses tím začal i řídit."dodá vážně.
"Drahý pane řediteli.."začne chlapec velmi důležitě, avšak cukání jeho koutků svědčí o opaku. "Víte, kým byl můj dědeček?"nadzvedne obočí.
"Samozřejmě, Jace Herondale."řekne poněkud zaraženě, na toto se ho mladík nikdy nezeptal. "Ano, přesně ten. Porušil snad všechny pravidla klavů, vydal se pro svojí holku do démoní dimenze a i tak je nejslavnější nefilim po Jonatánovi prvním lovci stínů. Hrdina minulé generace. A přes to ho klavové nepotrestali, ba naopak ho prohlásili za velkého hrdinu, ukončil společně s babičkou Clarissou a přátely Lightwoodovými temnou válku. A vy mi tu povídejte o pravidlech."protočí panenky a ušklíbne se. Ředitel ho spraží pohledem.
 "Jako obvykle, Herondale má na všechno odpověď."povzdechne si nad nenapravitelností tohoto mladého muže.

Thomas Blackthorn, věčný zastánce a hlavně parabátai Stephena Harondalea postával před ředitelnou, ležérně opřený o kamennou chodbu a čekal na svého přítele. Dveře se otevřely a z nich vykoukl chlapec s blonďatou kšticí a studánkově modrýma očima- Stephen.
"Tommy, kamaráde."-rozšíří rty do bělostného úsměvu. "Ty mě nikdy nezklameš."mrkne a vyjde z ředitelny.
"Jsme parabátai, hochu. Budu tě otravovat i kdybys nechtěl, jen..."zasměje se a prohrábne si své tmavé kudrlinky tak typické pro Blackthornovu rodinu.
"Asi bychom měli hnout zadkem, hodina Magnuse Banea už začala a já na tebe čekám."zazubí se.
"Magnus Bane. Rozhodně nejlepší týpek na týhle škole."rozesměje se Stephen a chlapci vyrazí rychlým krokem do učebny.

"A také bych nerad přišel pozdě, nerad bych aby z nás profesor Bane udělal sochy a ostatním řekl aby nakreslili náš akt." řekl Tommy a Stephen se rozesmál."To jistě ne, Alec by žárlil."dodá pobaveně blonďák.Chlapci přišli včas, profesor ještě nebyl ve třídě, jako vždy musí mít epický příchod protálem s jeho nejčastější větou:"Že já sám sebe každé ráno donutím vstát a jít sem, za vámi hormonalními puberťáky."Tentokrát tomu nebylo jinak. Hodiny Magnuse miloval každý student na akademii. Jeho vyprávění o tom jak znával některého z umělců je k nezaplacení, stejně tak jako jeho příběhy ze života. Vždy když vyprávěl jedu svou příhodu ze života, celá třída se pomalu válela po podlaze. Stephna vždy udivovalo, že se jeho rodina, nebo spíše jeho předci celkem často objevovali v Magusových příbězích.

"Fajn, tak se posaďte, vy moji nezbedníci."mrkne na ně čaroděj. Jde vidět jak je celé jeho víčko pokryté třpytivými stíny, které ještě zvýrazňují zelenou barvu jeho kočičích očí.
"Sedni si ty můj nezbedníku."zastěíhá Stephen pobaveně směrem svého parabátai Tomase.
" U anděla drž hubu, Stebhene. "Protočí očima a posadí se pohodlně na né moc pohodlné židli. "K jeho vyprávění bych spíš potřeboval gauč."postěžuje si Stephen nahlas.

"Jak je libo, mladíku."prohlásí čaroděj a kolem prstu se mu začnou tvořit modré jiskry.
"Co to..."začne Tommy, ale než se naděje tak místo dřevěnných židlí mají se Stephenem pohodlnou koženou sedačku.
"Mhmm.. To už je lepší, strýčku Magnusi."zakření se mladík se skoro bílými vlasy, které mnozí považují za gen Morgensternů než Herondaleů. Magnusovi se zablýskne v kčičí h očích a objeví se další jiskry. A pak mladík skončí na podlaze shozen kouzlem.
"Ještě jenou mi řekni strýčku a skončíš někde kde opravdu chtít být nebudeš, Stephene."pronese čaroděj nebezpečně klidně. "Je mi úplně jedno, že tvůj dědeček byl parabátai mého muže. A je mi jedno, co ti kvůli Jacovi všechno tolerují. Já nemusím a mám zvláštní povolení ti ze života udělat peklo."zasměje se čaroděj a Stephen se postaví a opráší svou bojovou zbroj.

"Dobře a když nám zde velmistr pan Herondale dovolí, tak bych začal s naší hodinou."významně se podívá na chlapce, kterému se v obličeji usadil zachmuřený výraz. Třídou se ozve tlumený smích a všechny pohledy se upřou na Tommyho, který se svému druhovi směje a ani se to nesnaží přílišně skrývat.
"Samozřejmě, pane profesore."vyplivne ze sebe ironicky Stephen a Magnus se ušklíbne.
"Ruce líbám, jste tak štědrý."zacmoká a třída se dá do smíchu.
"Proč šikanuje zrovna mě?"zamručí si Stephen pod nosem.
"Protože ty šikanuješ všechny jiný profesory."odpoví mu Tomas a snaží se tvářit vážně, nutno dodat, že neůspěšně.

"Dobrá tedy se uklidněte."zahlásí profesor Magnus Bane a posadí se né za katedru, nýbrž do glittrovaného růžového křesla ve předu třídy, své dlouhé nohy si přehodí přez jedno opěradlo a pohodlně se uvelebí.
"Dnes vám povím jak jsme byli v démoní dimenzi. Byli jsme tam já, Lucián Graymark, Jocel.."je však přerušen nikým jiným než samotným Stephenem.
"A ještě moje prababča,Josy, protože jste se nechali podvést ošklivým lhářem jménem Meliorn, kterého mi ochodem zabil váš přítel Alexandr Lightwood ve Vílím dvoře společně s mými prarodiči Clarissou a Jonathánem, jeho sestrou Isabelle, která byla prý sexy svý doby a tak dále a tak dále..."řekne znuděně a pohlédne čaroději do očí, což si dovolí málokterý ze studentů, ani Tommy ne. Magnusovi se v očich mihne cosi neidentifikovatelného, ne zlost, spíše smutek jako bolestná vzpomínka.
"Celý Will."zamumlá si pro sebe než pro třídu. "Na dnešek končíme.."řekne zastřeně a pozoruje jak Stephen s Tommym odcházejí z jeho třídy. Celý Will, opakuje si v mysli.

"Viděls jeho pohled kámo?!"udeři. Hned před třídou Tommy na Stephena.
"Jo, ale opravdu moc by mě zajímalo kdo k sakru je Will, jen doufám, že né jeho ex..."

--------------
Tak a máme pro vás první kapitolu, doufám, že se vám líbí. Vote & Comment potěší.

All love Vall & Anett