Bílý sen [Yuri]

Horší to být nemůže

Ve svém novém bytě jsem zjistila že nemám nábytek. Všechno Karito odvezl na zkládku. Rychle jsem se rozeběhla ke skladce a zeptala se pracovníků skladky, jestli tu ještě nemají můj nabytek. "Je nám líto. Odvezli ho na recyklaci, prej zněj bude novej nábytek či co." odpověděli mi. Poděkovala jsem a odešla jsem. Po cestě domů jsem se rozbrečela a šla jsem koupit skládací postel a deku.

Doma jsem začala hledat svoji krabičku s penězi. "Na zaplacení ůčtů mi to stačí ale s nábytkem to bude horší." pomyslela jsem si. Vyprázdnila jsem největší krabici a postavila jsem ji dnem vzhůru, vytvořila jsem tak provizorní stůl.
Do roku pokoje (budoucí ložnice) jsem postavila postel a hodila na ni deku.

Za chvíli jsem dostala hlad. Chtěla jsem si něco uvařit. Otevřela jsem ledničku která byla prázdná. Tak jsem se obléka a šla nakoupit nějaké jídlo.

V onchodě mi zazvonil mobil. Ještě než sem se stihla zeptat kdo volá ozvalo se na mě: "Kde sakra seš?! Je tu hroznej nával a Yuti-chan to sama nezvládá!" byl to šéf. Uplně jsem zapoměla že mám přijít do práce. Je toho na mě moc. "O-omlouvam se, a-ale..." snažila jsem se vykroutit. "...jsem nemocná." první výmluva co mě napadla. "To je tada super no!" okřikl mě. "No co se dá dělat brzo se uzdrav." dodal nevěřícně. "Děkuju nas..." ani jsem se nestihla rozloučit a už to položil.

Jakmile jsem se vrátila z obchodu, připravila jsem si večeři. Sedla jsem si ke krabici která mi sloužila jako stůla začala jsem jíst.

Po večeři jsem se šla osprchovat. Pustila jsem si rádio a vlezla jsem do sprchy. Otožila jsem kohoutkem a vystříkla na mě studená voda. "No super, takže ani teplá tu neteče." řekla jsem si a snažila jsem se přetrpět studenou vodu.

Vylezla jsem ze sprchy a hádejte co sem zapoměla. Ručník. Tak jsem šla nahá a nokrá přez celý byt pro ručník. Nemám závěsy takže mě asi pozorovali lidi z protějšího paneláku. Konečně jsem ho našla. Utřela jsem se a oblékla se do trika které mi pučila Yuti když jsem u ní poprvé spala.
Vonělo jako ona.

Lehla jsem si a přikrila jsem se dekou. Přemýšlela jsem jak bych to mohla napravit.