Pomsta V Beacon Hills *Dylan O'brien*

"Záleží"

"My jsme ti věřili" šeptl Scott a očividně s ním ostatní souhlasili.

Theo Stilese pustil, ten vyběhl za ostatními.  Ale přeci jen než se stratil mezi vysokými stromy, se na mě otočil. Byla jsem ráda do té doby než ke mě nepřišel Theo.

"Jsi kráva" spustil ale jeho řeč přerušilo šumění stromu a zlomení klacků na zemi. Theo se otočil a nikdo tam nebyl

"Ještě někdy se k nim přiblížíš a chcípneš" odřekl svůj zajímavý  proslov a odešel.

"No to mě podrž" šeptla jsem, snažila jsem se vyprostit ale bylo to. V řetěz jsem byla přizvána silně.

Vzdvyhla jsem hlavu a pozorovala měsíc, pomalu se dostával do fáze úplňku a já to začala cítit. Podívala jsem se letmě na prsty, teď už drápy a koukala se okolo sebe červeně.

Nevím jak, ale mám takovou sílu, že jsem dokázala řetěz roztrhnout. Vstala jsem, rozhlédla se kolem sebe a běžela ani nevím kam.

Na konci nekonečného lesa jsem uviděla pár světel, poté se mi už ale začalo stmívat před očima a pomalu začala usínat.

Slyšela jsem ještě jak někdo říká mé jméno ale byla jsem v tolik hustém spánku ze jsem ani nevěděla kdo to je .

-
-

"Bethany?" zeptal se někdo když jsem otevírala oči...byl přesně nademnou a měl výraz..ani ho neumím popsat. Radostný? Možná.

"P-pane Argent" rozpoznala jsem osobu a usmála se.. je to otec moji kamarádky Alisson, takže tu bude taky. Jupí

"Kde je Alisson, a kolik je hodin" zeptala jsem se když jsem si uvědomila že svítá.

"O tom potom" řekl a ja si najednou něco uvědomila

    Flashback

"O tom potom, jdi za Melisou potřebují si s nima promluvit" vychrlil na mě a ja vstala.

"Počkej. Ona zůstane" nesouhlasil Stiles..

  End Of Flashback

"Moji přátelé.." lekla jsem se, "Stiles" doplnila jsem a švihem jsem si sedla na postel ve které jsem ležela..

"Stiles?" vyhrkl a očividně byl zaskočený. Přikývla jsem a čekala na další větu.

"Potřebuju se jim omluvit" šeptla jsem a vsatala z postele.

-

Něco mě táhlo za Scottem domů,  budou tam všichni říkala jsem si.

Doběhla jsem ke Scottovy před dveře a váhala. Ublížili jsem jim a moc mě to mrzí. Měla jsem kamarády, a ja je ztratila

Stala jsem tam dlouho. Než jsem se rozhodla. Zaťukala jsem. Srdce se mi rozbušilo. Nevedela jdem jestly dělám správně. Než jsem se ale rozhodla tak Scott otevřel.

"Beth" řekl jen, asi doufal že odejdu. "Prosím nech mě to vysvětlit" šeptla jsem, "pokud se ti tam první polibek libil" usmála jsem se na něj a si ho to dostalo.

Jako nechci se vytahovat ale vždy když jsem něco chtěla tak se stačilo usmát a tadá..mám to po mamce..po mé milované mamince..

"Dobře" šeptl nazpět a uvolnil mi cestu do jeho domu.."ehm,, co to máš" zeptal se a ukázal na můj bok, "střelil mě Argent..ta" nahodila jsem ale v místnosti se objevil Liam..

Vzhledla jsem k němu a věnovala jsem mu omluvnej pohled. Oba dva vyšli nahoru, nejspíš do Scottova pokoje.

Šla jsem tedy taky. Vešla jsem a všechny pohledy spočinuly na mě. "Hrozně se omlouvám že jsem vám to neřekla, chtěla bych vám vše vysvětlit" řekla jsem posmutněle a pořád stála u dveří.

"Říkej" zachraptil  Scott a poslouchal. "Stilesi, prosím zacpi si uši..." řekla jsem.."když mi dal Scott pusu" šeptla jsem pro jistotu.."dobrý" řekla jsem směrem ke Stilesovy a ten dál poslouchal.

"Tak když jsem doběhla domů, byly tam hrůzný doktoři a Theo..ten mě podržel pro to aby mi mohly něco píchnout do krku" šeptla jsem a koukala se na jedno a to samé místo..podlahu..Scott si asi měsíc nezametl..

"Že to není zametený" souhlasil s moji myšlenkou Stiles...koukla Jsem se na něj a usmála jsem se ..

"A to co mi dal ten váš doktor...mi pomohlo s tou infekci bojovat..." dorekla jsem a oddechla si..

"Jak ti máme věřit" zeptal se stále a asi jedinej nevěřící a Scott.. přistoupila jsem blíž a ukázala jim krk..

"Od hrůzných doktorů by to b.." nahodila jsem ale Scott to dořekl..

"By to bylo černé s rtutí". "Přesně" šeptla jsem a čekala na jejich odpověď..

"Promiň Bethy" vyhrkl najednou z přemýšlení Scott a šel mě obejmout..poté Jsem už cítila oběti všech..a takhle jsem se cítila šťastně, v objetí mých kamarádů..

-
-

"Tak ahoj, zítra ve škole" rozloučili jsme se všichni se Scottem a každý si jel svou cestou. Kromě mě..já jela se Stilesem..

"Písničky?" zeptal se když jsme nasedly a já radostně přikývla.

Ani jsme se nenaděli a byly jsme u mě doma..

"Hele a proč jsem si měl zacpat uši když jsi nám to vysvětlovala" zeptal se Stiles když zastavil a koukl na mě.

"Protože vím že by tě to ranilo a mě taky" řekla jsem hladíc před sebe na nějaké stromy..

"Pojď ven" řekl najednou a ja viděla jak leze na střechu..

"Co ti chceš dělat?" zeptala jsem se kdyz vylezla za ním...

"Tobě na me záleží" řekl najednou, "co? Jak..jak tě to..to napadlo?" zakoktala jsem se a byla celá vyděšená..

"Pravdu" řekl Stiles a usmál se na mě..."a jak ?" zeptala jsem se a usmála se něj nazpět..

"Takhle" řekl a políbil mě...a..ano..záleží mi na něm..takže jsem spolupracovala.

"Záleží" šeptla jsem do polibků a smála se.

Oujeee...jak se líbí? Doufám ze ho..už se léto blíží ke konci ze? Tak si poslední dny užitné a neděste u počítačů..ale u mých  knížek 😂 nojo...já plná joků 😁

  💓 Sí jů sůn 💓