Kapitola 1.

34 2 0
                                    

    Co bych dál mohla říci o sobě?  Jmenuji se Jessica. Všichni mi říkají Jess. Mí rodiče si mě moc nevšímají. Mám staršího bratra, je mu 21 a je moc milý. Dokáže mě povzbudit, stejně jako Caity.
   Zítra půjdeme s Caity na nové koupaliště. Otevřeli teprve včera a doufám, že nebude pršet.  Dneska je pátek a my jdeme s Caity ze školy.
  "Co se stalo?" zepatala se mě.
  "Nic. Mělo by se něco stát?" divím se.
  "Vůbec nic. Jen se tváříš, jako kdyby ti někdo ublížil." pokračovala Caity.
  "Posloucháš mě vůbec? Hej! Já poznám, když se něco děje!" dodala zhurta.
  "Tak se uklidni! Já jen přemýšlím, promiň." omluvila jsem se.

  "Nic se nestalo," usměje se "jen jsem se lekla."
  "V kolik půjdeme na to koupaliště?" obrátila se ke mně. "Dneska, když jsem procházela kolem Alexe a jeho party, bavili se o tom, že půjdou taky a pozvali nás, ať jdeme s nimi. Není to parádní? Měla jsi vidět ty holky kolem! Málem pukly. " 
  "Mně to tolik parádní nepřijde."
  "Ježiš Jess! Co je to s tebou? Idol školy nás pozve na koupák a ty se tváříš, jak kdyby to byla urážka!"
  "Caity, copak ty nevidíš, jak pohrdavě se na mě dívá?! Na bazéně to nevydržím! A navíc tam budeme v plavkách! To abych si vzala jednodílný."
  "Už zase začínáš? Jess, ty máš dobrou postavu. A i kdyby měli nějaký blbý poznámky, srovnám je, neboj." 
  "Vážne nevím, bojím se."
  "Jess, prosím! Slíbilas mi to."
  "Tak jo. Ale ty mi slib, že když budou mít poznámky, tak odejdeme."
  "Slibuju! Tak v kolik půjdem?"
  "Co třeba ve čtyři?" navrhla jsem.
  "Fajn, stavím se pro tebe u vás doma. Tak zatím. Ahoj Jess."
  "Papa Caity."

Mých "sladkých" 16Kde žijí příběhy. Začni objevovat