6.Kapitola

27 1 0
                                    

Pohled Nikolase
Přišli jsme na místo a Karen se se všema za tu cestu celkem spřátelila povídali jsme si takže cesta utekla rychle. Já s klukama začal stavět stany . Stavěli jsme 4 stany jeden byl pro Lukase a Maddie. Druhý pro Jamese a Kenzie. Třetí pro Martyho a Kalani. A ten poslední pro mě a Kari. Dvojice byli takhle dány protože spolu všichni chodí a tak jsme zbylí jen my dva. Ale né že by mi to vadilo trochu jsem v to doufal protože se mi Karen líbí. Holky si sedli k ohništi a my jsme dostavovali stany. Když jsme je dostavěli šli jsme za holkama si taky povídat já jsem si sedl vedle Kari ta se na mě usmála ale jinak byla zabraná do konverzace s holkama. James seděl vedle Kenzie. Lukas vedle Maddie. A Marty vedle Kalani. Když už se začínalo stmívat zapálil jsem oheň a opíkali jsme si buřty na večeři. Najedli jsme se a domluvili se že by jsme si mohli zahrát nějakou hru. Dohodli jsme se tedy na tom že si zahrajeme pravdu nebo úkol a když to někdo neudělá tak udělá trest. Tak jsme začínali Maddie byla první. Vybrala si pravdu. Podvedla by jsi někdy Lukyho kdybys měla dostat milion? Ne, protože Lukase miluju. Druhá byla Karen. Její otázka byla Líbí se ti někdo? Ano řekla. A mě zajímalo kdo to je protože jsem se do Karen asi zamiloval a vědět že miluje asi někoho jiného by bylo hrozný. Hráli jsme asi hodinu a když už byla úplná tma holky se rozhodli každá jít do stanů. Já s Jamese a Lukasem šli uhasit oheň a Marty šel už taky do stanu. Když jsem přišel do stanu Kari ležela zachumlaná ve spacáku ale ještě nespala když si všimla že jdu taky už dostanu sedla si a usmála se. "Jakto že ještě nejspíš?" Zeptal jsem se jí. Protože od doby co odešli uběhla asi hodina. "Nemohla jsem usnout"řekla. A já se jen tak pousmál vzal jsem si svůj spacák a vlezl si do něj. Lehli jsme si a chvilku si jen tak dívali do očí ale zrovna v té chvíli se přišel Marty zeptat jestli má dát na ráno budík nebo ne. Řekl jsem mu že ne a on odešel. Usnuly jsme a přibližně o půl noci začala bouřka . Uslyšel jsem hrom který mě probudil rozsvítil jsem si mobil abych se mohl ujistit kolik je hodin a bylo jak jsem si myslel něco kolem půlnoci když jsem se otočil uviděl jsem sedící Kari v rohu stanu zachumlanou a schoulenou. "Ty nespíš?" Zeptal jsem se. Ona mi odpověděla "No ne probudila mě ta bouřka a strašně se bojím. Nevím proč ale už od mala se bojím bouřek." Jen co to dořekla zahřměla a ona mi skočila do náruče objal jsem jí a zašeptal do ucha"Neboj se princezno já tě ochráním." Karen se ke mě přitiskla já jsem jí držel v objetí a utěšoval že je to jen bouřka a že se nemusí ničeho bát. Po chvilce usnula u mě a tak jsem si lehl objal ji a šel spát taky. Když spí a jak se bojí tak je hrozně roztomilá.

Ahojky tak je tu nová kapitola. Doufám že se vám bude líbit.Nevím jak často teď budu vydávat protože je škola a u nás už je naplánováno i pár písemek. Tak čauky Týna🐎💜

Horse is my lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat