8.Kapitola

24 1 4
                                    

Po dohodě že výjdeme přibližně za půl hodiny až si všichni nachystáme věci do batohů. Jsme se šli teda nachystat. Višli jsme s nachystanými batohy a skvělou náladou šli jsme všichni někam do neznáma aspoň pro mě jelikož jsem tudy ještě nikdy nešla.

 Višli jsme s nachystanými batohy a skvělou náladou šli jsme všichni někam do neznáma aspoň pro mě jelikož jsem tudy ještě nikdy nešla

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Sice jsem nevěděla kde jsme ale bylo to tu moc krásné. Byli tu schody opklopené mechy a stromky. Bylo to jako v pohádce. Šli jsme po schodech až k jezeru s vodopádem je to tu opravdu kouzelné. Byla jsem z toho tak unešená že jsem si ani nevšimla že šli ostatní do vody teda spíš do té doby než si mě Nikolas vzal do náruče."Niolasi
to neuděláš."Řekla jsem "Myslíš?" a hodil mě do vody. Vynořila jsem se a vražedně jsem se na něj podívala. Vyšla jsem z vody a sundala jsem si mokré oblečení jen jsem si nechala plavky které jsem na sobě už měla. Přišel za mnou Nick. "Snad se nezlobíš ?" Řekl nic jsem neodpovídala jen se a něj hnusně podívala. "No tak princezno nebuď naštvaná vždyť to byla jen blbost." "Právě proto že to byla blbost si to dělat nemusel." Objal mě  a šeptal " Vždyť já už to neudělám slibují tak nebudeš naštvaná?" Popravdě bych ještě chvilku naštvanou klidně dělala ale na něj se zlobit tak nejde. " Ne nebudu"pustil mě usmál se chytil mě za ruku a táhl zpátky do vody. Všichni jsme po sobě stříkali vodu hráli jako malí. Po hodině ve vodě jsme se šli osušit a už se začalo být hrozné vedro ještě chvilku jsme si povídali ale pak se rozhodli že se vrátíme ke stanům. Tak jsme šli.

..........................
 
Začínalo se stmívat a Kluci už začínali zapalovat oheň, když začal hořet posedali jsme si kolem a povídali si začala mě bolet hlava  tak jsem si opřela hlavu o Nickovo rameno a poslouchala ostatní. Už byla tma a mě se začali zavírat oči, když už jsem byla v takovém polospánku uslyšela jsem Nicka jak říká že mě odnese do stanu a už tam taky zůstane.  Jen co to dořekl  jsem se ocitla ve vzduchu. Přišel do stanu položil mě na zem a zachumlal do spacáku já jsem se na něj podívala. "Spinkej princezno" řekl a dál mi pusu na tvář já hned usla. Bylo brzo ráno a mě třeštila hlava bylo mi hrozně. Nemohla jsem už dál spát a pořád jsem se převalovala ze strany na stranu. "Kar proč nespíš?"zeptal jsem mě "promiň nechtěla jsem tě vzbudit.Nemůžu spát hrozně mi třetí hlava je mi hrozně"odpověděla jsem. "To je v pohodě"řekl a sáhl mi na hlavu "Vždyť celá hoříš!"řekl "Zkus ještě na dvě hodiny usnout a v sedm nejdřív zajdeme domů a pak tě odvezu k doktorce." "Ale to bude dobrý" " To teda nebude je to blbě a máš horečku takže ráno jedem a teď už se pojď pokusit zase usnout" řekl "A můžu tě obejmout?" Zeptala jsem se "Pojď ke mně Princezno" Řekl a objal mě usla jsem a doufám že ráno už mi bude líp.

Ahoj všichni, vím že jsem už dlouho nevydala novou kapitolu a mrzí mě to ale škola a kroužky dělají svoje nemám vůbec na nic čas. A popravdě se mi poslední dobou ani moc psát nechtělo. Budu se snažit vydávat co nejčastěji a když bude čas tak si ty kapitoly předepsat.Jinak děkuji za 146 přečtení. Mám vás ráda vaše Týna😍😍

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 22, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Horse is my lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat