SOULMATE→ VADAK (short story)

5.

Kateřinu už přes týden pronásledoval spisovatelský blok, nedokázala čistě myslet. Nikdo jí v tom moc nepomáhal, až na Vadima. Když byla Kateřina s ním, dostávala nápady každou chvíli. Až ale došlo na sepsání kapitoly, byla Kateřina znovu bezradná. Nemohla napsat ani jednu větu, všechno se jí zdálo moc špatné, moc nezáživné. Její příběh potřeboval pokračování, ale toho Kateřina nebyla schopná.

"Hej, Káčo, pojď sem, dělej! Já našel super fanfikci! " křikl na ni Vadim od počítače a Kateřina byla nucena odlepit se od jeho postele a emoji polštářů. Kateřina otevřela doširoka oči, srdce jí zběsile bušilo.

"Neříkej mi Káčo, vole. " odsekla, ale na to se pousmála a nahnula hlavu k monitoru, aby viděla, z čeho je Vadim tak unešený.

"Někdo o mě znovu píše, ale tady nešukám a neznásilňuju, to je hustý. " drmolil.

"Wau. " vydechla. Byl to její příběh Soulmate. Už když viděla první větu onoho příběhu, věděla to.

"Jo, wau. Asi zase začnu točit fanfikce, tohle by mohla být fajn změna, ne? " povytáhl obočí a jemně Kateřinu šťouchl loktem do žeber, jelikož byla jako v transu.

"Ehm, zrovna tenhle? " Kateřina těkala očima z Vadima na počítač a zpět. Panikařila: co když si uvědomí, že to píše ona?

"Jo? Vypadá to hustě. Nelíbí se ti? " 

Kateřina měla oči doširoka otevřené. "No, jo, líbí. Slyšela jsem, že to píše taková jedna divná holka, která má po stěně polepené Tvoje plakáty, věřil bys tomu? Je do tebe pošuk. " Vadimovi ještě nikdy nelhala, to se ale změnilo. Snažila se mluvit pomalu, nechtěla, ať pozná, že lže.

"A? " 

"Je to magor. "

"A?!" 

"Být Tebou, nedělám to. Lidi si budou myslet... věci. " kývala rázně hlavou, přičemž si každou chvilku musela popostrčit brýle zpět na nos, jelikož jí z něho sklouzávaly.

"Věci? Co to meleš, vole? " 

"No přece.. když Ty, jako celkem proslavený youtuber bys přečetl její fanfikci... tak by si lidi mysleli.. a ona by si myslela... " začala se ve svých lžích zamotávat, nedomyslela to. Vadim se na ni mračil, nevěděl, co se děje. To Kateřina nevěděla taky.

"Nejsi nemocná? " Vadim vstal a přiložil Kateřině dlaň na čelo. "Úplně hoříš, běž si lehnout. " řekl rázně a začal ji postrkávat k posteli.

"Budeš to točit? " zahuhlala ještě z pod peřiny, tu si dala před pusu, aby neviděl její ustaraný výraz.

"Co?" na otočné židli se otočil čelem k ní a zamračil se.

"Budeš točit to video? " zopakovala, s každým dalším slovem si byla svým plánem na napsání nejlepší fanfikce století méně jistá.

"Ne, asi ne. A teď spi. " odpálkoval ji Vadim, usmál se a otočil se zpět k počítači.

Kateřina se převalila na druhý bok, aby k Vadimovi byla zády. "Apokalypsa zažehnána. " zamumlala a zavřela oči.