VEŘEJNÉ SOUKROMÍ

45.

Tahle kapitola bude krátká, protože se jedná jen o rozhovor. Taže #nohate a relax.Dík za pochopení.

LIS

Ležela jsem v posteli s mobilem v ruce a koukala na fb. Najdnou mi cinkl messenger. Neznámý se jménem Kuchtík.

K( jako kuchtík): Ahoj, známe se?"

L(jako Lis): Ahoj, nevím, měli bychom?

K:Nevím, jak chceš.Jak se dopravdy jmenuješ?

L:Jsem Elisabeth, tedy Lis. A ty? Hádám, že tvoje jméno není kuchtík.

K:Ne to není, ale moje princezna mi tak říkala. Jenže jsem udělal velkou chybu.

L:Jo to znám, můj přítel mě taky zklamal.

K:Co? Jak?

L:Nevím, jestli ti to chci svěřit.

K: Zkus to, jsem v docela podobný situaci. Je vtipné, že někdo udělal taky nějakou chybu.

L:Dobře, ale nide se s tím nebudeš chlubit.

K:Slibuji a teď povídej.

L:Chtěl se vyspat s mojí nevlastní sestrou.

K: Ale jak to mohl udělat?

L:Byl opilý.Musel toho mít v krvi dost, protože si myslím, že by to až tak daleko nenechal zajít.

K:A proč mu to neřekneš?

L: Mám strach, že se mi vysměje a dál bude s ní.

K: Měla by si to zkusit, nechci ti do toho mluvit, ale netrápíš ho tím, tedy jestli tě miluje?

L:Možná, budu o tom přemýšlet.Ale nejdřív by měl dát najevo on, co ke mě cítí.

K:Co tím myslíš?

L:Nechci od něj dárky, velká gesta, stačilo by mi upřímné kouknutí do očí a věta, na kterou si každá čeká.

K:Aha, no dobře.Dík za tvůj čas.Někdy se ještě ozvu.

Ukončil rozhovor a mě bylo celkem dobře. Mohla jsem se někomu vyzpovídat, ale pořád tu byla ta myšlenka, že jsme od sebe a  už nikdy nebude náš vztah zpět. No hodila jsem mobil na polštář a šla do koupeny se osprchovat a pak si lehnout, protože jsem byla docela unavená.