4. Kapitola - Zneužitá.

1.4K 94 7
                                    


Vzbudil mě naštvaný hlas tlusťocha, který řval jméno Jordan. Jordan samozřejmě napruděná vstala a šla nahoru.

„Proč je tak naštvaný?" Zeptala jsem se Vivi, která se pousmála a hned mi odpověděla.

„Protože dneska je pátek. To znamená, že přijde pošťák, neznámej chlápek a policajt. Já a Joyce je dneska budeme obsluhovat a všechno musí být perfektně připravené. Jordan teď bude luxovat kuchyň, chodbu a hernu, jelikož policajt má alergii na prach. Vy tu dneska budete nejspíš s Jordan samy bez nás. A pak tu budeš úplně sama, protože Policajt, pošťák a tlusťoch budou chtít sex. A neznámej chlap nikdy nikoho nechce a my už mezi těmi třemi jsme rozdělené. A neboj se. Zítra stejnak vymyslíme plán, jak se odsud dostat, takže už nebudeme muset být v téhle díře." Řekla pozitivně Vivi a já se pousmála. Mohly by jsme se odsud opravdu dostat? A co pak budeme dělat, pokud se odsud opravdu dostaneme? Nemám nikoho. Otec zemřel a matka by mě znovu někomu prodala. Nikoho jiného nemám, než holky, které tu semnou v téhle díře trpí.
„Vivi a Joyce!" Řekl tlusťoch a Jordan zrovna přicházela dolu.

„Neboj se." Řekla Vivi. „Teď nám bude ukazovat jako vždy jak to má probíhat a podobně." Dodala. Když odešly, tak si ke mně přisedla Jordan.

„Už ti Vivi říkala o tom sexu dneska večer?" Zeptala se.

„No zmínila se." Ujistila jsem jí, že o té informaci vím.

„Máš štěstí, že neznámej chlápek nikoho do postele nechce, jinak by jsi dneska byla v téhle sitauci taky." Řekla a zasmála se.

„Tobě to nevadí?" Zeptala jsem se jí.

„Co si myslíš? Že jsem ráda, že se po mě valí nějakej fízl, kterej ani pořádně neví, jak svůj penis má používat?" Řekla a smích jí spadnul dolu.

„Já jen, že se pořád směješ. Vypadáš, jako kdyby ti to tu zase tak moc nevadilo, jako ostatním." Řekla jsem na obranu.

„Poslouchej. Můj smích, humor a podobně je moje jediná obrana, která mě drží nad vodou. Kdybych nebyla taková jaká jsem, tak bych se už dávno oběsila u Joyce v pokoji na prádelní šňůře." Řekla a měla pravdu. Každej má něco jiného. Ona má svůj humor, Joyce má optimistickej přístup, Vivi má naději a já mám své myšlenky. Chtěla jsem Jordan obejmout za to, že mi pomohla si tohle uvědomit, ale to by mi asi jednu vrazila. 
Přišla Vivi a Joyce a tlusťoch zvolal mé jméno.

„Lenna." Vstala jsem, rozloučila jsem se s Jordan a vyšla jsem již známou cestičku nahoru. Tlusťoch mě zatáhnul do kuchyně a řekl mi, abych připravila něco speciálního na dnešní večer.

„Myslela jsem, že jenom Vivi vaří." Řekla jsem a hned jsem toho litovala.

„Dělej co ti říkám parchante! Ženský jsou od toho, aby vařily!" Zařval. Ten má fakt náladu, že bych mu jí flákla, ale to bych jí dostala hned zpátky a byla bych den bez jídla. Možná i déle. Začala jsem tedy dělat rajskou omáčku, jelikož jsem jí jako malá vařila s matkou, když ještě byla střízlivá. 
Začala jsem v ní namáčet houskový knedlík, jelikož jsem na tu rajskou dostala chuť. Uviděla jsem chleba a v ledničce bylo hodně zeleniny, šunka a sýr. Napadlo mě, že bych mohla udělat chlebíčky. Byl to dobrý nápad. Když jsem měla hotovo, tak jsem si jeden chlebíček rychle strčila do pusy a začala jsem ho žvejkat.

„To se ti povedlo Kate." Pochválila jsem se a za chvilku přišel tlusťoch, který se kouknul na rajskou omáčku a na chlebíčky. Pousmál se. Že by přeci jen nebyl takový idiot? Pak se kouknul na mě a řekl, že můžu vzít čtyři chlebíčky dolu. Jak řekl, tak jsem s radostí udělala. 
Přišla jsem dolu s tácem a holky se na mě divně podívaly.

„Vždyť ještě není čas na jídlo." Řekla Jordan.

„No udělala jsem chlebíčky a tím jsem toho idiota nahoře tak potěšila, že mi dovolil vzít čtyři nám dolu." Řekla jsem s úsměvem a holky se hned na mě sesypaly jak včely na med. Pousmála jsem se a společně jsme si užívaly každičké sousto. Všechny jsme vypadaly, jakoby jsme poprvé jedly v nějaké pěti hvězdičkové restauraci. Pro nás to pěti hvězdičková restaurace byla.

„Víš, jak ti pořád říkám, že tě mám ráda? Tak teď tě začínám milovat!" Řekla Jordan a já se zasmála. 
Nastal večer a tlusťoch otevřel dveře od sklepa a spustil.

„Vivi a Joyce!" Obě dvě hned spěchaly nahoru, jelikož dnešek byl důležitý pro tlusťocha a ony chtěly ještě někdy vidět jídlo a pití. Já jsem s Jordan vyčkávala dole. Slyšely jsme ty prasata nahoře se smát a to mě štvalo. Člověk nemohl ani spát kvůli jejich odpornému, hlasitému smíchu.

„To nemůžou zavřít huby?!" Řekla jsem už opravdu naštvaně a Jordan se začala smát.

„Ne. Tohle je každej pátek. Za chvíli si přijdou pro mě a budou chtít jejich slavnostní večer zakončit sexem. Mají malou výdrž, takže za deset minut jsme všechny zase zpátky a půjdeme spát. A zítra vymyslíme plán jak se odsud dostat." Řekla sebejistě Jordan a já se opět topila v myšlenkách, jaké to asi je, když máte sex s člověkem, kterého nesnášíte. A vůbec jaké to je mít sex. 
Otevřeli se dveře a Jordan už se zvedala.

„Jordan a Lenna." Prohlásil tlusťoch a Jordan se na mě vyděšeně otočila a já věděla co mě asi čeká. Hned asi poznám, jaké to je mít sex a ještě s člověkem, kterého nenávidím.
Vyšla jsem nahoru po schodech a vešla jsem do kuchyně, kde na mě koukala Vivi s Joyce, jako co tu dělám. Stoupnula jsem si společně s Jordan k nim a u toho na nás nenasitnými pohledy koukali čtyři idioti.

„Já mám tu drsnou." Řekl policajt. Tím myslel Jordan.

„Já mám tu tupou." Ukázal pošťák na Joyce.

„Já mám tu nejstarší." Prohlásil tlusťoch s plnou hubou chlebíčků.

„A já mám tu novou svini." Řekl neznámej chlap jako kdyby se mi chtěl pomstít za to, co jsem mu minule řekla. Jako by nestačila ta facka, kterou mi dal. 
Každej z nich popadnul jejich "sexuální hračku" a vedly nás každej do jiného pokoje. Vivi na mě koukla s lítostí v očích a chtěla mi něco říct, ale neznámej chlap mě strčil do pokoje a hodil mě na postel.

„Svlékni se!" Nařídil mi a já odmítala.

„Děláš si to ještě horší, ty parchante." Řekl, ale já i tak odmítala. Dal mi facku a já mu jí vrátila.

„Jak chceš!" Řekl a já litovala té facky. Serval ze mě oblečení a začal mě škrtit.

„Přiště si rozmysli co uděláš, parchante." Slzy mi tekly po tváři, ale bylo to k ničemu. Jeho to ještě víc těšilo. Byla jsem nahá a on mi z mého těla udělal ostudu. Když do mě strčil svůj úd, tak jsem začala řvát jak na lesy. Ucítila jsem bolest a on ještě přitlačil. Chtěla jsem umřít. Byla jsem v bolesti, byla jsem ponížená a zneužitá. Připadalo mi, jak kdyby to byly hodiny. Hodiny utrpení. Slzy přestaly téct a já se jen válela bez duše na posteli.

Když už to konečně skončilo, tak jsem se zahanbeně oblékla a on mě hodil do sklepa. Spadnula jsem opět ze schodů a sádra, kterou jsem měla na ruce se rozbila. S rukou už jsem mohla hýbat, ale pořád to bolelo. Vivi ke mně přiběhla a pomáhala mi se dostat na nohy, jako mi pomáhala první den mého příjezdu.

„Jsi v pořádku?! Byla jsi tam strašně dlouho." Ptala se a Jordan i Joyce ke mně také přišly.

„Ne, nejsem v pořádku. Cítím se nechutně! Když bych ze sebe mohla sundat kůži, tak bych to udělala! Ten idiot nahoře musí chcípnout!" Řvala jsem vzteky a u toho jsem ještě brečela.

„Neboj se. Vymyslíme zítra plán, jak se odsud dostat a všechno bude v pořádku." Říkala tak důveryhodně, že jsem jí to na chvíli i věřila. Lehla jsem si s hanbou do kouta a snažila jsem se na všechno zapomenout, ale s tou bolestí a tím jak jsem byla ponížená to šlo těžko.



Tak je tu další část!

Chtěl bych se omluvit, za ty vulgarismy, ale Jordan je postava, která by určitě neříkala ,,sex" nebo ,,penis" :) 

Za VOTE A KOMENT budu velice rád :)

6 LET BEZ VZDUCHU.✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat