Strana 8

23 3 0
                                    

„Crrrrrrt", kurva budík. Se špatnou náladou si to mířim do školy.
   První hodina byla nudná a zdlouhavá. Řekla sem si že nic horšího nemůže přijít. Mýlila sem se, protože nam v každym předmětu navalili tunu úkolů a písemek.
  Nasraně du dom a do všeho mlátim. Došla sem k mostu a nenapadlo mě nic jinýho než odejít pryč ze světa.
  Tak si letím vzduchem a říkám si jestli nedělám chybu. Ale na to už je pozdě. Plavat neumim a ta řeka je plná kamenů. Naposledy za svůj život  se kouknu do nebe. „Néé", na mostě stála moje mamka a strašně brečela.“

*************************
„Tak čau mami“ to byla moje poslední věta, která byla doprovázena dvoumi hlasitými breky.

Jedna stránkaKde žijí příběhy. Začni objevovat