Zrzavá dívka stála na terase, bylo jí kolem čtyř let. Něco zaslechla, ale netušila co to bylo, proto tu teď stála.
Vítr znovu zafoukal a nad její hlavou se rozeznělo, něco co tam bylo zavěšené. Do okolí se rozlehli tiché tóny o sebe ťukajícího skla. To bylo ono.
Nadšeně vypískla a utíkala zase zpět dovnitř. O pár minut později sebou dotáhla kluka s černými vlasy. Ukázala na to. "Co je to?" zeptala se a s pohledem upřeným nahoru očekávala odpověď.
Hawk se na ni zmateně podíval. Byla to jen zvonkohra. Nic víc, jen kusy skla zavěšených na šňůrce, přesto se zdálo, že dívku velmi zaujali. "Je to..." nevěděl jak to vysvětlit. "Podívej, když zafouká vítr, tak to sklo o sebe začne cinkat a vytváří tak melodii, říká se tomu zvonkohra," řekl.
Ale dívka si to jako vždy přebrala po svém. " Takže, to zpívá vítr?"
-------------------------------------------------------------------------------------
Hawk si prohlížel výstavku za vitrínou jednoho obchodu, nebo to tak alespoň vypadalo. Zatímco by si ostatní mohli myslet, že si jen prohlíží zboží, on sledoval podezřelé osoby kolem.
Asi v polovině cesty si všiml maskované osoby skrývající se za rohem, Hawk, který vyrážel jako poslední, měl nejkratší cestu, jenž vedla přes nejrušnější ulice, tím byl postaven do pozice, kdy musel vyložit hodně velké úsilí, aby jej odhalil.
Hawk přestal hledět do výlohy a vydal se dál. Zahnul do nejbližší ulice, pak ještě do další až skončil v zapadlé uličce mezi popelnicemi. Jednalo se o skvělé místo, kde se mohl pronásledovatele zbavit.
Přitiskl se ke zdi a čekal, až se dotyčný objeví. Stalo se tak asi za pět minut. Podle vyšší statné postavy se jednalo o muže. Na sobě měl tmavé oblečení a klobouk stáhnutý do čela.
Ve chvíli, kdy jej Hawk uviděl, jej popadl za límec a praštil s ním o zeď, o kterou se před tím opíral. Muž byl sice asi na jednu sekundu vyvedený z rovnováhy, ale v okamžiku se vzpamatoval a zastavil Hawkovu pěst těsně před obličejem, pak se vyhnul druhé ráně a podplul Hawkovi pod rukou, kde mu ji zkroutil do dosti nepříjemné páky.
Hawk zareagoval tím, že klesl na kolena, jako by jej dolů tlačila bolest v rameni a lokti. Druhou rukou nahmátl vrhací nůž a hodil jej křížem přes druhé rameno. Maskovaný mu pustil ruku, aby se letícímu noži vyhnul a o krok couvl. Přitom se Hawk otočil a se zvýšenou silou díky rotaci mu kopl pod kolena.
Ve chvíli, kdy muž klesl k zemi, jej Hawk praštil do spánku a on se poroučel k zemi. „Sladké sny," zamumlal Hawk, když muže svázal a opřel o zeď, kde byl muž, až do chvíle než pro něj přijeli jednotky místní policie, které zavolal Hawk, ale protože už neměl moc času, tak odešel.
Takže nastala změna plánu, kdy musel jít jinou a kratší cestou. Vytáhl HPDD, což je počítačová deska, něco jako tablet, až na rozdíl, že obrazovka je hologramový 3D model. (HPDD - Hologramová Počítačová Dotyková Deska)
Hawk ji zapnul a okamžitě se objevila trojrozměrná mapa okolí. Podle parametrů které zadal, mu ukázala nejbližší vchod do kanalizační sítě pod městem, který se nacházel na konci ulice, kde stál. Jinak řečeno, mu to ukázalo nejbližší kanál.
Protočil oči. Doufal, že se něčemu takovému vyhne, ale jak se zdálo tak ne. Odendal železnou mříž od kanálu a se zjevným znechucení vlezl dovnitř a přitom stáhl mříž zpět, což nebylo zrovna nejlehčí, jak technicky, tak i silově, protože uznejme, že ta mříž byla pěkně těžký kus železa.
ČTEŠ
shadows
FantasyŠest let uběhlo od té chvíle. Šest let trápení. Už na začátku mise to vypadalo, že to nebude nic obyčejného. Nikdo však nemohl čekat, že se to takhle zvrtne. Skupina čtyř strážců dostala za úkol promluvit si s mužem, který si přál zůstat v anonymi...