INRIE- souboj národů

1. Co je to za knihu?!

Lauřin pohled:
Sobotní ráno. Uf. Do školy se mi fakt nechce. Ale když na tom tak uvažuju tak škole není zas takově peklo. Je tam Helča, Honza a Petr. Dnes jsme se měli kolem oběda sejít ve městě. Moc se těším. Vstala jsem z postele a namířila si to do koupelny. Raní hygiena znáte to ne? Po raní hygieně jsem se koukala do mojeho šatníku. Nakonec jsem zvolila černo-bíle šaty. Do ruky jsem uchopila hřeben a začala se česat. Po asi 20 minutovém česání jsem si řekla, že je čas k odchodu. Vzala si svůj Vans vak. Do něj jsem dala mobil, sluchátka, peněženku, klíče a petku s pitím. Sešla jsem dvoje schody a obula si svoje černo-bíle Vansky a hrdě vyšla z domu. Bydlela jsem sama, takže jsem svůj odchod nemusela nikomu oznamovat. Jsem už dospělá....

Helčin pohled
Když jsem rozlepila oční víčka tam mě přivítali paprsky Sluníška, které svítili do mojeho pokoje. Posadila jsem se na postel a promnula si oči. Po chvilce jsem se zvedla a namířila si to do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, umyla si obličej, namalovala jsem se a pak jsem si česala vlasy. Z koupelny jsem se vyřítila jako blesk a najednou jsem stála před mojím šatníkem. Vzala jsem si riflové šortky a tílko. Přece nepůjdu v 30 stupních v teplákách. Najednou jsem zdola slyšela ránu a jen výkřik svojeho bratra ,,do.....!" Ach jo. Asi zas máme po dalším talíři. Seběhla jsem schody a viděla jen jak bratr ( Štěpán) sklízí střepy z podlahy. Musela jsem se mu zasmát. Zvedl hlavu a taky se na mě usmál.

,,hele ségra, co kdyby jsi mi pomohla?"

Zasmála jsem se a sehla se k zemi a začala zbírat střepy. Koukla jsem se na hodiny a zas budu meškat jupí. Dnes jsem se totiž měla vidět s Honzou, Laurou a Petrem a možná i Veve.

,, hele já už budu muset jdeme pomáhat Honzovi, bude se stěhovat"
,, ok tak ahoj"
,,ahoj"

Vzala jsem si svůj vak. A dala si do něj mobil, peněženku, sluchátka a klíče. Obula jsem si moje modré conversky a vyrazila na cestu do centra města....

Petrův pohled
Když jsem ráno otevřel oči tak se mi hned vykouzlil i úsměv na tváři. Dnes se mám vidět s Laurou, Helčou a Honzou doufám,že přijde i Veve. Dlouho jsem ji neviděl. Sedl jsem si na postel a promnul si oči. Po chvilince přemýšlení jsem se vydal do koupelny. Po raní hygieně jsem se vrátil do pokoje a začal jsem hrabat ve svojí skříni pro nijaké normální oblečení. Nakonec jsem si vzal modrě třištvrťáky a černé tričko s krátkým rukávem. Znovu jsem si sedl na postel a vzal si svůj mobil do ruky. Chvilku jsem se na něj díval a pak ho zapnul. Uviděl jsem jednu novou zprávu. Psal mi Honza. To je nezvyk, já myslel, že stává později.
(H= Honza, P= Petr)

H=ahoj
P=čau, já myslel, že vstáváš později 😂

Chvilku jsem čekal a pak mi zavibroval mobil.

H=jop to vstávám, ale dnes jsem si přivstal 😉
P= nevyměnil tě někdo?? 😂😂
H= ne, ale moc se těším na tebe a holky 😉😉
P= já taky, dlouho jsem vás neviděl
H= a btw platí ta dnešní pomoc??
P= jo jasně, proč by ne?? 😂
H= jen tak, já už asi půjdu, čau ✋
P= čau ✋

Dopsal jsem si s Honzou a kouknul jsem se na hodiny. Řekl jsem si, že už by to chtělo vyrazit. Vzal jsem si svůj vak a do něj klíče, peněženku, mobil a  k němu slucháka. Sešel jsem schody a obul si boty. Vyšel jsem z domu a zamkl.....

Honzův pohled
Ráno jsem vstal dříve než je na mě zvykem. Chvilku jsem ještě ležel v posteli zachumlanej v peřině a koukal na strop. Po asi dalších deseti minutách jsem se konečně odhodlal a sedl si na postel. Wow na mě v 8:20 celkem výkon. Většinou vstávám až na oběd. Po chvilce přemýšlení jsem vstal o odhodlaně a v polospánku se vydal do koupelny. Po mojí raní hygieně jsem zas lehl do postele. Naštěstí jsem znovu nezaspal. Po asi 30ti minutách jsem vstal a začal jsem si vybírat oblečení. Po chvilce jsem si vybral červené triko s krátkým rukávem a černé třičtvrťáky. Pak jsem si znovu sedl na postel vzal mobil do ruky a napsal Petrovi.
(H=Honza, P=Petr)