INRIE- souboj národů

2. Inrie?

Ohlédnutí:
,, hele koukejte na tohle zaklínadlo "po chvilce prohlížení prohlásila Veve Začala si Něco mumlat pak se jen kniha rozzářila vydala Velké oslňující modré světlo Najednou Jsem Viděla Jak Nás začíná pohlcovat Tmavě modré světlo .......

Konec flashbacku:
Otevřela Jsem oči. Začala jsem se ohlížet Kkolem sebe. Po důkladném prozkoumání jsem si uvědomila, že jsem v nijakém malém domečku a, že ležím na posteli. Trochu jsem se toho lekla  pak jsem se snažila vzpomenout co se stalo a  co tu dělám. Poslední co si pamatuji je, že jsme při stěhování Honzy našly nijakou knihu pak si Veve začala něco mumlat a potom nás začalo pohlcovat modré světlo. Až tu Veve najdu tak ji asi zabiju. Najednou slyším roky. Pootočím hlavu vidím jak se nějaká postava přibližuje k mojí posteli. Namáčknu se více na zeď, srdce mi začne čím dále tím více bušit. Ta postava se stále přibližovala já se snažila více namáčknout na zeď. Najednou ta postava byla úplně u mojí postele koukala se na mě. Neznala jsem ji, stejně Jako toto místo. Postava na mě pořád Koukala já byla čím dále Tím více vystrašená. Najednou se ke mně postava mírně nahnula řekla:
,, ale, ale Kdo se k nám tu vzbudil, tvoji kamarádi na tebe už čekají v paláci ". ,, KDE KDE to jsem ?!" Vejekla Jsem po Té Neznámé osobě. ,, neboj, v této zemi jsi v bezpečí "řekla osoba Velmi klidným hlasem. ,, Jak v této zemi? Tady je jich více?" Pokládala Jsem osobě Otázkách. ,, Ano, jsi v spojeném Království ohně, větru, vody, světla nyní jsi v zemi národu Země "osoba Pořád v klidu odpovídala na moje Otázky. ,, Temnota tady Není?" Najednou se osoba divné zatvářila. ,, Tma tady sice je, ale do spojenství nepatří, je to nepřítel Všech národu "řekla Trochu nervózným hlasem. ,, Aha Jak se jmenujete Vůbec?" Zeptala jsem se Zatím Neznámé osoby. Podle hlasů, aby byla žena. ,, Jmenuju se Xina, Jsem pravá ruka královny Země už musíme jít Čeká Na nás "chytla mě za ruku začala mě táhnout Tak, že jsem se musela postavit a vzápětí utíkat. Po asi 10 minutách běžení Jsme stály Před velkým palácem. Konečně mě přestala táhnout a šli jsme normálním tempem. ,, Až přijde královna tam poklekneš ukloníš se Jasné? " Začala mě poučovat o tom co mám dělat věnovala Jsem ji Jenom rychlou odpověd ,, ano ". Po našem né zas Tak dlouhém dialogu Jsme Stali Před velikýma dveřma z kamene. Podívala jsem se na Xinu. Ta si stoupla vzpřímeně oproti dveřím dala dlaně k sobe . Po chvíli zavřela oči Dupla dělat Země otevřela oči upažila. Kamenné dveře se najednou otevřely A my vstoupily do Velké haly. Najednou Jsem Mela úsměv na tváři. Vedle trůnu totiž seděli Veve, Helča, Peťa, Honza Štěpán. Koukali na též mě s úsměvem na tváři. Najednou Všichni vstali stoupli si dělat rady Včetně mě. Uslyšeli Jsme roh si jeden sluha zvolal ,, královna Přichází! " Znova zatroubil na roh odstoupil na kraj. Po chvíli Jsem Viděla Jak Přichází žena v krásných zeleno-hnědých. Sedla si a my si poklekli sklopili zrak. ,, přesně jak nám kniha předpověděla" řekla po chvilce kdy si nás prohlížela, nasadila jsem nechápavý výraz. ,, je mi trochu jasné, že nechápete co se tu děje.." pokračovala dále královna a nás šest si vyměňovalo nechápavé pohledy ,, v Inrii probíhá válka, v knize bylo napsáno, že až přijde Inrii nejhůře a nastane válka mezi národy, přijdou zachránci ze světa odkud pocházíte vy" koukali jsme udiveně na královnu ,, kniha vybrala vás, vy máte být novými hrdiny Inrie" královna se postavila před trůn a  kývla na sluhy. ,, budete se učit zacházet s vašemi novými schopnostmi, každý dostane jeden živel podle toho koho si vybere" no super. Teď budeme muset díky Veve zachraňovat nijakou říši, ve které je válka. Někdy mě můj život fascinuje. Z mojeho přemýšlení o tom jak asi zabiju Veve nás vyrušil sluha, který donesl pozoruhodnou krabičku. Nejednou tu krabičku otevřel a v ní byly nijaké taky dost divné "náramky". Jestli znáte Futuramu, tak vypadali jak to co měla Líla na ruce. Najdenou krabičky začalo vycházet šest světýlek. Každé mělo jinou barvu. K Helči přilétlo modré světýlko začalo kolem ní létat a pak si ho vzala do dlaní a dodala ,, hele lidi,je to celkem přítulný" po chvilce začalo kolem Honza létat červené světýlko podobající se malému plamínku. Snažil se ho chytit, musely jsme se mu smát. Vypadal jak blázen, když tam pořád máchal rukama kolem sebe. Zasmála se i královna a to jsem si myslela, že je na tolik vznešená, že takovéhle blbosti se smát nebude. Když světýlko nakonec chytil tak jsme mu všichni ze srandy zatleskali. Další světýlko konkrétně šedé mířilo k Peťovi. Světýlko si ho párkrát obletělo a pak se vznášel u jeho ramene. K Veve doletělo zeleno-hnědé světýlko a královna se na ní usmála. Takže asi země. Pak jsem zbyla jen já se Štěpánem. Vyměňovali jsme si nechápavé pohledy a na konec se z krabičky vynořily dvě malé světýlka. Obě dvě měli v sobě bílou i černou barvu. Ke mně zamířilo světýlko, které mělo v sobě více bíle než černé a k Štěpánovi se přibližovalo to co v sobě mělo více černé než bíle. Světýlka zastavily těsně před námi. Oba dva jsme na ně vyjeveně koukali. Nasucho jsem polkla a Štěpa taky. Začali se navzájem přibližovat aspoň teda to moje. Nastavila jsem dlaň a světýlko se na ni "posadilo" a Štěpán nastavil radši obě dvě dlaně. Když jsme si přestali všímat světýlek tak jsme zpatřily pět lidí co se na nás usmívají a stojí vedle královny. ,, toto jsou vaši nový učitelé, mají vystudovaný každý živel" ke každému z našich kamarádů přišel jeden z "učitelů"a my jsme si se Štěpánem zase vyměňovali nechápavé pohledy. po chvilce jsme zaznamenali, že se k nám blíží jeden muž s lehkým úsměvem, takže asi můj učitel. ,, zdravím, jsem váš nový učitel" řekl klidným hlasem. Počkat! Náš?! Takže se asi se Štěpánem budeme učit spolu. Super. Všichni naši přátelé vypadali, že jsou velmi spokojeni. Asi se s tím budeme muset smířit, sice se moc nemusíme, ale kvůli ostatním to zkusím..............

A TAKHLE ZAČAL NÁŠ VÝCVIK A TAKÉ PRVNÍ DNY V INRII.....