Zahřmění

Krásná noc

Omlouvám se,ale tato kapitola bude trochu kratší

Hrozně jsem se lekla.,,Pane bože,Edwarde to už mi nedělej."řeknu vystrašeně.Edward se jen lehce zasmeje.,,Promin nechtěl jsem."řekne a obejme mě.Já mu dám hlavu na rameno.,,Co teď se mnou bude?A co vy a moje rodina?!Nechci,aby se jim něco stalo kvůli mě."řeknu smutně a podivam se na Edwarda.
,

,Neboj Bello, nic se tobě,ani tvé a rozhodne ani me rodine nic nestane. Uvědom si,že jsme tu všichni silnejsi nez ty,takze bud klidna." Rekne a pohladi me po tvari. ,,Dobre,asi mas pravdu,zbytecne se nervuju." Reknu a usmeju se na neho. ,,Presne tak ty muj blazinku." Rekne a zlehka me polibi na rty. Ja se chytnu a taky mu vracim polibky, jsou tak vasnive, ze to musi Edward zastavit. ,,Promin, ale porad jdes citit jako clovek,takze se musim ovladat." Rekne a uchichtne se. ,,Jo, v poradku,ale bylo to krasne." Reknu. ,, Jo to teda bylo. A ty nemusis jit spat? Nejsi unavena?" Zepta se Edward prekvapene. ,, Dneska spat jit nemusim, to za prve a za druhe, nemusim spat tri dny,ale po ctvrte jsem uz jako zombie a jsem mimo." Reknu. Edward se zasmeje a ja s nim. ,, A ted je to kolikata noc?" Zepta se Edward trosku starostlive. ,,Prvni."