Oběd

17 0 0
                                    

Jdeme na oběd a půjdu si sednout sama,protože holky nechodí na oběd a kluci si chtěli sednout s dalšími klukami.Přišla jsem k jídelním stolu,co nám dávají oběd.Řekla jsem jim málo a šla jsem si sednout.Naproti mě sedí Edward s tou jeho rodinou.Edward se dívá upřeně na mě a já se radši soustřeďuju na jidlo.Hmm,zatím dobrý.Pane bože,tam je česnek.Vyplivnu to na talířek a vstanu.Oběd vyhodím do koše a rychle vycházím ze školy.Cítím,že jdou za mnou a já tak zvýším tempo a když jsem u lesa,tak začnu běhat upíří rychlostí.Zpomalím jestli je už neuslyším a v tu dobu mě silně srazí jeden z Cullenů.Naprosto mi vyrazí dech,a tak se snažím víc dýchat.Ten bloňďák stojí na demnou.Ostatní jsou vedle něho.Ten blonďák chtěl zase na mě za útočit,ale Edward ho zastavil a přidřpl si ke mně.,,Jsi v pořádku?''zeptal se starostlivě.,,Jo,ale dejte ho ode mně pryč.Může mě zabít,když mě kousne.''řeknu.Vstanu a jdu od nich dál.,,Ty nejsi člověk?''zeptá se udiveně blonďák.,,Nejsem normální člověk.''řeknu.

ZahřměníKde žijí příběhy. Začni objevovat