Tomlinson,Please! l.s. (Cz)

Zee

"Zayne otevři! To jsme my ty pako" vpadli jsme do chatky a našli ho na zemi mezi obaly od brambůrků a plechovek od piva.

"Vy chuji co tu děláte?" stoupnul si Zee sklepal ze sebe zbytky jídla. Začal vykládat něco o pařbě a už si znovu sedal.

"Jdem do školy a hned. Máme toho novýho prcka přeci."zasmál se Liam. "Čekáme venku tak si pohni." zakřičel jsem už skoro ze dvora. 

Na zahradě měl seschlou trávu a semtam nějaký zvadlý kytky.Ozvalo se zaskřípění dveří a z chaty vypadl Zayn.

"Tak jdem ne?" zachraptěl a všichni jsme se vydali zpátky na cestu kolem samoobsluhy. Kluci si cestou zapálili ale já je jen pozoroval protože já nekouřím.

"Hej kluci já vás doženu jo? Ještě někam musim." řekl jsem jim a oni vešli do školy. Potřeboval jsem si ještě napsat kámošovi Niallovi aby mě po škole vyzvedl.

Šel jsem z kopce a koukal do mobilu a nevšiml si obrubníku předemnou. Zakopl jsem o něj a už jsem se připravoval na pád,kdyby mi v něm nezabránily malé,ale přesto silné potetované ruce. Z reflexu jsem se ho chytil okolo krku a zavřel oči. Neznámý mě držel kolem pasu těsmě nad zemí. Otevřel jsem oči a ihned jsem se topil v krásných modrých očích.

Obličej měl porostlý strništěm a výrazné lícní kosti mu zdokonolovaly tvář. Na malých rtech se mu rýsoval překrásný úsměv a v koutku vysel zbytek cigarety. Proč se mi najednou kouření líbí? Stáli jsme tak asi dvě minuty a beze slov na sebe okouzleně koukali.

"Louis" houkl na mě a nepřestával mě držet. "C-cože? J-já jsem.." zakoktal jsem se a začínal se vzpamatovávat.

"Jmenuju se Louis Tomlinson a jsem tvůj nový třídní,kudrnáči." Usmál se na mě a postavil mě normálně na zem.

"Pane Bože! Já já se o-omlouvám! Já jsem jen.." Začal jsem koktat a můj obličej dostal jistě červenou barvu. To je můj učitel a já do něj vrazil! To je úžasnej začátek.

"To je v pohodě kudrnko,jen si dávej bacha,ne pokaždý budu u tebe." Mrknul na mě a plácnul mě přes zadek. Já tam jen stál beze slova a koukal do jednoho místa.

Takže jinak. Narazil jsem do učitele,on mě chytil,pak na mě mrknul řekl mi kudrnáči a plácnul mě přes zadek? To snad neni možný. Když jsem se vzpamatoval,rychle jsem se sebral a vyšel ke škole.

U skříněk jsem se přezul a vkročil do třídy. "Jdete pozdě pane Stylesi,ať se to neopakuje,ju?" Broukl na mě od katedry. "Omlouvám se,pane Tomlinsone." Zašeptal jsem a zasedl do lavice.

Celou hodinu jsem se věnoval jen mému učiteli a jeho andělskému hlasu. On na mě občas mrknul a já z toho hned zčervenal. To přeci nemůže být pravda. Když konečně zazvonilo,všichni vyběhli na přestávku ven. Já tam ještě seděl a sklízel ze stolu.

"Harry,můžeš?" Prolomil ticho učitel. Pomalu jsem došel k jeho stolu a opřel se o něj.

"A-ano?" Zašeptal jsem ze strachem. Asi se na mě zlobí.
"A co takhle odevzdat projekt? Nechceš mít problém,ne?" Uchechtl se.
"Ne já ho donesu zítra fakt." Sklopil jsem oči a zkoumal jsem špičky svých bot.

"Zítra je pozdě,přijď dneska v 6 večer ke mě do kabinetu. A bez řečí. Zatím." A opustil místnost.

Aniž bych zkontroloval že odešel,začali mi po tváři stékat slzy. Hned první den a mám problém? Co když mě vyloučí? Co když budu mít špatný vysvědčení? To už jsem nevydržel a naplno se rozbrečel.

Najednou jsem s sebou škubnul když se kolem mě obmotaly známé potetované paže.

"Zayne?" Zavzlykal jsem.
"Hazz v pohodě,nebreč,je to debil, vždyť si nic neudělal, je to jen kretén." Konejšil mě Zee.
Já se v jeho objetí otočil a on mě obejmul ještě pevněji. Nikdy nemá rád když brečím a i když má vlastní konopiště,dokáže být citlivka že by se jeden divil.

Když jsem přestal brečet,vyšli jsme ze školy a Zee mě doprovodil domu.
"Z toho Louise si nic nedělej ok? Měj se Hazz!" A už kráčel do svého království.

Tak,a já se jdu chystat.Chystat na seznámení s učitelem.