Haleakala je sopka na ostrově Maui a my na ni dnes pojedeme na výlet. Museli jsme vztát brzo ráno, což mně osobně Teda dost štve, protože jsem včera nemohla usnout. Pořád jsem myslela na něj.Když jsme došli na sraz k recepci čekalo mě tam velmi příjemné překvapení, Verča i on jeli taky. Autobusem jsme dojeli až pod sopku a čekal nás velký výšlap a už teď mě bolely nohy. Celou cestu jsme si s Verčou povídaly. Je z Mostu, její rodiče se rozvedli když ji bylo 7 a všechny podobný holčičí kecy. Asi jsem se na něj dívala až moc protože Verča do mě hned začala rýpat."Je hezkej, že?" "No docela jo." odpověděla jsem a snažila se dělat, že mi to je fuk. "Ty jsi nám nějak zčervenala." zase mě provokovala a tak jsem musela přejít do protiútoku "No a tobě se nelíbí, co že jsi s tím tak začala a pořád do mě tak pálíš, že on se líbí tobě?" "Ne mě ne a klidně se mi můžeš svěřit, jsme přece kamarádky." "No tak jo, líbí se mi, dostala jsi mě." "No tak vidíš, ani to nebolelo, a už jsi mu něco jiného řekla?" "Né, blázníš?" "Já a bláznit, vždyť tahle plavba skončí a ty už ho nejspíš nikdy neuvidíš?" Má pravdu co když ho už nikdy neuvidím? Na to jsem vůbec nemyslela.
Než jsem si stačila všimnout už jsme byli nahoře. Moje nohy si ale bohužel všimly, myslela jsem, že mi upadnou. Byl tam nádherný výhled a bylo to strašně zajímavý. Bylo to poprvé co jsem na živo nějakou sopku viděla. Čekal nás ještě velmi dlouhý sestup. Když jsem si konečně mohla sednout do autobusu byla jsem asi ten nejšťastnější člověk na světě, Teda samozdřejmě hned po mamce. Konečně jsme dojeli na loď a Já si jen lehla a vypadalo to že už ne vstanu. Na nohy mě dostalo jen to, že jsme museli jít na večeři. A potom jsem jen odpadla a usnula
Děkuju všem co se dočetli až sem. Byla bych moc ráda, kdyby jste mi do komentářů napsali co si o mé tvorbě myslíte, protože toto je první co jsem kdy napsala. A jestli se vám to líbá budu moc ráda když to ohodnotíte hvězdičkou aby jste mě podpořili a donutili psát častěji. Vaše Kačka💙
