Odpoledne jsem se učila a hleděla z okna ven, slzy mi stékali po tvářích až do pusy. Po chvíli matce zazvonil mobil, volal táta, zvedla jsem to a řekl mi, že mě tu scháněli holky. Nic jiného mu nezbývalo než jim říct pravdu. Odstěhovala se i s matkou. Nebyly z toho moc nadšené, věděli, že už to nebude jako dřív. Když jsem jela k tátovi, první co jsem udělala když jsme k němu dorazili, otevřela jsem dveře od auta a rozběhla jsem se k našemu bunkru, holky tam, ale nebyly. Ani jejich rodiče nebyly doma. Přihlásili se na kroužky. Celý víkend jsem je neviděla, byla jsem doma, hleděla z okna a po tvářích mi stékali slzy. V neděli jsem odjížděla zase zpět k matce. Nikdo netušil co mi je. Nikomu jsem to neřekla, neměla jsem na to sílu.
Ený..❤️
ČTEŠ
Smrt..
RandomPravdivý příběh, nešťastné holky. Která to v minulosti neměla zcela lehké. Stále na to nemůže zapomenout a chce se podílet o tom i s někým jiným než doposud.
