Ve škole jsem se špatně učila, hleděla jsem z okna a stále jsem měla v hlavě větu „Za jejich smrt můžeš ty", ale musela jsem to zvládnou. Za nic jsem nemohla.
Ubývali časy, po letech jsem řekla otcovi, že chci spálit bunkr. Všechno jsem prošla ale ztratila se kniha. Nebyla to obyčejná kniha ale kniha kam jsme zapisovali naše dny a myšlenky. Byla jsem ještě více zklamaná. Na holky nebyl čas zapomenout, po večer pláč a smích jen přes den.
Ený...
ČTEŠ
Smrt..
RandomPravdivý příběh, nešťastné holky. Která to v minulosti neměla zcela lehké. Stále na to nemůže zapomenout a chce se podílet o tom i s někým jiným než doposud.
