Ashley je známá - velmi talentovaná - herečka. Na sociálních sítích, a to hlavně na Snapchatu, má milióny fanoušků.
Harry je obyčejný kluk, který studuje vysokou školu fotografie a pracuje v pekařství.
Jednoho dne zjistí, že jeho oblíbená herečka...
Oba dva zapnuli kameru, a Ashley ještě předtím vyhodila svou kamarádku a kolegyni Shay z pokoje.
„Ahoj Harry!" Pozdravila kudrnáče s úsměvem. Harry stydlivě zamával. Stále nemohl uvěřit této situaci. Volal přes FaceTime, s jeho milovanou herečkou Ashley Benson! „Tak co si dnes dělala Ash?" Harry nervózně začal konverzaci. Nic jiného ho nenapadlo a tak řekl nějakou hloupost. Vlastně chtěl říct několik věcí, ale bál se. „Dneska jsme celý den natáčeli, bylo to hrozně náročné, no a pak jsme byli na tom předávání cen. Které jsme teda vyhráli, ale to už víš. No a teď s Shay ležíme na hotelu." Povídala Ashley a Harry přikyvoval. „A co ty Harry?" Zeptala se s úsměvem. „Nemám moc zajímavý život, aspoň ne tak jako ty. Dneska jsem byl doma s Niallem. Byt už mám hotový. Je to tady strašně útulné." Usmál se Harry. Byl hrozně šťastný. Takový byt si vždycky přál a konečně se mu jeho sen splnil. A to ne jeden.
„Až budu někdy v Londýně, očekávám že mě pozveš do tvého nového bytu!" Zasmála se a Harry s ní, rozhodně přikývl. „Určitě tě pozvu," mrkl na ni, ale po chvilce toho činu litoval. Přece jenom, není to neslušné? Ano, sice už si píšou skoro dva měsíce, ale Harry moc nechce dávat na jevo, jak moc ji chce. Však Ashley to mrknutí nijak nerozrušilo, takže si Harry oddechl.
„No a na jakém místě zrovna jsi?" Zeptal se zvědavě kudrnáč. „Momentálně jsme v Maroku a budeme tady asi ještě týden nebo více. Zítra máme volno, tak jdeme s holkama na procházku. Všechno budu snapovat, neměj obavy." Ujistila Ashley Harryho a ten šťastně přikývl. (A/N: teen choice sice nebylo v Maroku, ale budeme dělat že ano.) „Super, těším se." Proběhla mezi nima asi minuta ticha, a náhodou promluvili oba najednou. „A co-" „Pov-" společně se zasmáli. „Ty první," řekl Harry a Ash přikývla. „Povídej mi něco o sobě.. Něco, co o tobě ještě nevím." Harryho to mile překvapilo. Nečekal, že by zrovna o něm něco Ashley chtěla vědět. Harry se zhluboka nadechl, ale Ash ho přerušila. „Chtěla bych vědět tvé zlozvyky, z čeho máš strach, co miluješ a co naopak nesnášíš," poradila mu Ash a tak se Harry znovu zhluboka nadechl. „Takže, mám jeden zlozvyk, i když nevím jestli to je zlozvyk a jestli je vůbec vhodné říkat ti to, ale chceš o mě vědět všechno, tak to tady máš... Spím nahý." Ashley vyprskla smíchy a Harry se k ní po chvilince přidal. „Páni. Zvláštní zlozvyk," Ashley se stále smála. „Dobře, nechme to být, prostě spíš nahý, a z čeho máš strach?" Optala se a Harry se zamyslel. „No, mám strach z labutí..." Ashley znovu vyprskla smíchy, ale ještě víc než předtím. „L-labutí?" Ashley se smála tak, že skoro mluvit nemohla. „Ano, labutí! A víš proč? Protože když jsem byl malý, tak jsem jel na kole kolem jezera a tam byla labuť. Přišel jsem k ní, že ji hodím nějaké jídlo a ona na mě tak zasyčela, a já to samozřejmě nečekal, že jsem se tak moc lekl a spadl do obrovské blátivé kaluže. Asi další hodinu a půl jsem jel celý od bláta domů a lidi na mě čuměli jak na blázna. Ještě k tomu mi bylo nějak čtrnáct a potkal jsem jednu holku, která se mi kdysi strašně líbila. Ta mě samozřejmě poznala a další den se mi všichni smáli a říkali mi nějakou hnusnou přezdívkou, kterou už si naštěstí ani nepamatuju." Vyprávěl Harry. Ashley se celou dobu držela, ať nevybuchne smíchy. „Har-Harry promiň, ale já se fakt musím zasmát." „Posluš si. Směj se nebohému klukovi který se bojí labutí! Ale kdyby si viděla ty tesáky.." Vzpomínal Harry a Ash znovu vybuchla smíchy. „Dobře, další věc. Co miluješ?" Zeptala se, už trošku klidnější, Ash.
„Jak jsem říkal, miluju banány. Potom rozhodně čerstvé borůvkové muffiny z pekárny, ve které pracuju. Pak na pití nejspíš zázvorový čaj, ten bych mohl pít pořád. No a ze sladkostí asi oreo." Ashley pozorně poslouchala a přikyvovala. Pak začala mluvit zase ona. „Taky mi chutnají banány, to ty už víš. A zbožňuju vajíčka, v jakékoliv podobě. A jinak moje oblíbené pití je asi Pumpkin spice latté ze Starbucks. No a ze sladkostí samozřejmě taky oreo, tomu se nic nevyrovná." „A co miluješ, jako miluješ?" Zeptala se. „Tebe." To je fráze, kterou by Harry nejradši řekl, ale místo toho vyslovil něco jiného. „Miluju focení. Chodím na fotografickou školu a miluju to. Ten pocit, když můžete věci, které se třeba už znovu nikdy nestanou, zachytit. Proto miluju focení lidí. Pokaždé se snažím zachytit ten výraz a cit jakým se na vás ta osoba dívá. To je na tom to skvělé, můžete se na tu fotku podívat a ihned si to znovu živě představíte. Takový nekonečný okamžik." Ashley byla ohormená. Nikdy neslyšela někoho takhle mluvit o focení. „To je hezké," usmála se mile Ashley, protože netušila co mu na to říct. Vlastně věděla co by mu nejspíš řekla. A vyfotil by si i mě? Ale tuhle otázku si nechala na později. „Tak a teď, co nesnášíš? Ne jídlo, i když to mi můžěs říct vlastně taky, ale co prostě nesnášíš." „Kdysi jsem měl kamaráda. Tím kdysi myslím před rokem. Znali jsme se strašně dlouho. Byla s ním zábava a tak, ale když jsem si s někým potřeboval vážně promluvit, nikdy tu pro mě nebyl. Nevyslechnul si mě nikdy, mluvil jen o sobě. Myslel jenom na sebe," vzpomínal Harry na ne moc příjemné časy. „To je to, co nesnáším, když prostě lidi myslí jen na sebe." Ashley souhlasně přikývla. „Taky to nemám ráda. Takovým lidem se vyhýbám." Pověděla Ashley a Harry si vzpomněl na další věc, kterou nesnáší. „Jo a víš co ještě nesnáším? Když řeknu něco fakt vtipného a nikdo se nazasměje. Navíc, máma se tomu vždycky zasměje ale když to řeknu nějakému kamarádovi, směje se mojí demenci." Odmlčel se Harry. Ashley se snažila nesmát se. „A ještě nesnáším řepu, ale to už myslím víš." „Ano, vím." Usmála se.
Telefonovali asi hodinu a půl. Nakonec se Ashley rouzloučila jako první, protože už bylo pozdě večer a ony musely jít s Shay spát. „Tak pa, Harry. Zítra ode mě očekávej ty snapy," Harry s úsměvem přikývl. „Těším se, dobrou noc Ashley." Zamával do kamery na rozloučenou a ukončili hovor.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Harry se stejným úsměvem na rtech odložil telefon a prásknul sebou do peřin. Měl chuť křičet jako nějaká patnáctiletá teenage girl, které zrovna napsal kluk, který se jí líbí. Ale držel se, protože přece jenom byli stále ve vedlejší místnosti jeho kamarádi. Kluci! Málem by na ně zapomněl. Vešel do obýváku a kluci už pili i vodku s džusem. Smáli se a šlo vidět, že už měli trochu připito. Jakmile si ho kluci všimli Louis se uchopil slova. „Kámo, vy jste fakt měli sex po telefonu, protože, co si tam sakra dělal tak dlouho, vole? Navíc jsme nenašli žádné jídlo, i když vlastně aspoň to pití jsme našli." Stěžoval si Louis a Harry protočil očima. „Takže za prvé, žádný sex po telefonu nebyl, za druhé povídali jsme si, nevidím v tom problém. A za třetí, nikdo vám nic nezakazuje mohli jste si vzít, co jste chtěli." „A pokud vím, Niall už moc dobře ví, kam schovávám jídlo po té jedné nehodě, co se nedávno přihodila, viď?" Provokoval Harry a Niall protočil očima. „To bylo jednou!" Vyjekl. „A co se vůbec stalo?" Zeptal se nechápavě Zayn. „Takže milý Niall se nepochlubil, jo?" Blonďáček znovu protočil očima. Harry už chtěl začít vyprávět, co se stalo, ale Niall to radši řekl sám. Moc dobře znal Harryho, ten by to zase celé zveličil a za největšího trotla by byl znova on. „Prostě mě nechal samotnýho doma a já mu vyjedl skoro celé zásoby jídla. Dokonce jsem našel i nějaké jeho tajné skříňky na sladkosti." Přiznal se Nialler a kluci vybuchli smíchy.
„Ty jseš fakt číslo, Nialle."
✨✨✨✨ Děkuju za 1k. přečtení! Jste skvělý❤️ Koukněte se prosím i na mé ostatní příběhy. Díky☺️❤️
A zkusím takový test, ale neberte to jako vyhrožování prosím. Část vydám i tak. Ale zkusme dát 20 votes a 7 komentářů? Udělali byste mi velkou radost❤️
