17. Chapter - empty.

221 30 6
                                    

Strávili spolu skvělé odpoledne. Oba dva byli naprosto potěšeni přítomností toho druhého. Harry byl nesmírně rád, že se s Ashley konečně setkal a blondýnka to cítila úplně stejně.

Jakmile bylo něco po sedmé hodině, Ashley oznámila, že už je čas, aby šla shánět hotel.
„Ty sis nezarezervovala hotel? No, mohla by si přespat u mě, to není problém," navrhl Ash Harry. Ashley se vděčně usmála, ale zakroutila hlavou. Přišlo jí nevhodné, aby u něj takhle přespala. Navíc si chtěla o samotě trochu protřídit své myšlenky ohledně toho všeho.
„To je v pořádku, Harry, ale děkuju. Najdu někde nějaký hotel, nebudu tě obtěžovat," rozhodla se Ashley, a i když to Harryho kapku mrzelo, přikývl tedy na souhlas.
„Dobrá, ale pomůžu ti sehnat hotel, ano?" Ashley s úsměvem na tváři přikývla a tak se spolu vydali hledat vhodný hotel na přespání.

Šli tmavými londýnskými ulicemi, které osvětlovaly pouze pouliční lampy a nebo projíždějící auta. Byl podzim, takže tma byla vcelku brzy.
Harryho ruka občas zavadila o ruku jeho společnice, nervozitu na sobě nenechával znát. Většinu cesty si povídali, ale taky na chvíli utitchli a užívali si jen přítomnost toho druhého - nebylo to trapné ticho, to ne.

„Je tady takový skromný hotel, ale zároveň opravdu krásný. Mohl by se ti líbit," promluvil Harry do ticha a Ashley se na něj děkovně podívala.
„Určitě ano, děkuju moc, jsi milý."

Po několika minutách došli před hotel s názvem Bellaria. Zvenku byl opravdu skromný, ale vevnitř byl luxusní nábytek a mohutné lustry.
Přešli společně na recepci. Ashley si vyřídila pokoj, spolu se snídaní, která byla v ceně.
„Chceš doprovodit a nebo už mám jít?" Zeptal se slušně Harry.
„Nemusíš, rozhodně ne. Pojď klidně se mnou," nabídla mu a tak Harry ihned souhlasně přikývl.
Nastoupili spolu do prázdného výtahu a vyjeli do sedmého patra.
Stáli vedle sebe a sledovali jak se na malinké obrazovce mění čísla pater.
Najednou Ashleyina ruka zavadila o tu Harryho. Kudrnáč na sucho polkl. Ten dotek byl tak jemný, chtěl to znova. A tak se taky stalo. Opět ta elektřina, která prošla celým jeho tělem.
Nedrželi se za ruce, jejich ruce byly blízko sebe, dotýkaly se a když to tak řekneme - hráli si se svými prsty navzájem, různě je proplétaly.
Během chvíle byli v sedmém patře. Ashley rychle vystoupila z výtahu, bylo to zbrklé. Otočila se na Harryho, který stále - a šokovaně - postával ve výtahu.
„Asi už půjdu spát.. Časový posun, který je v L.A. mě ničí. Děkuju ti moc za všechno, Harry. Ozvu se ti," ujistila jej a Harry se široce usmál.
„Budu se těšit, hezky se vyspi," popřál té krásné blondýnce, která tam jen tak postávala a kousala se nervózně do rtu.
Nad ničím ani jeden z nich nepřemýšlel, vydali se k sobě a pevně se objali.
„Jsem ráda, že tě vidím," šeptla Ashley a Harry se ještě více usmál.
„To já taky, a to moc."

Nakonec se tedy v pořádku rozloučili a Harry se konečně vydal do svého bytu.
Kráčel ulicemi a přemýšlel.
Ashley je skvělá dívka. Krásná, rozumná a talentovaná. Jenom, kdyby tolik nekoukala do toho telefonu... To byla jediná výtka, kterou Harry proti Ashley měl.
Jinak byla naprosto perfektní.

Harry přišel domů, svlékl se do pohodlnějšího oblečení, i když si chtěl po chvíli dát sprchu.
Koukal se na různé sociální sítě a objevil se mu instagram od Ashley. Rozklikl dva nové obrázky.

 Rozklikl dva nové obrázky

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Snapchat | h.s.Kde žijí příběhy. Začni objevovat