Snapchat | h.s.

19. Chapter - uber driver.

Jak byli kluci domluveni, všichni se sešli v Barney's restauraci. Rádi tam chodili, byl tam bowling a hlavně výborná pizza.
Louis s Harrym přišli - jako první - spolu, protože Lou strávil skoro celý den v pekárně s kudrnáčem, kde ještě k tomu sbalil novou slečnu.
Pak přišel Liam, Niall a nakonec Zayn, který se omluvil, protože ještě něco zařizoval a tak přišel vcelku pozdě.
Harry měl na tváři už teď široký úsměv, byl totiž šťastný, že se po dlouhé době zase sešli jako parta.
„Tak jak jde život chlapci? Dlouho jsme se neviděli, já s Harrym byl, takže drby vím, ale od vás nic nevím!" Stěžoval si Louis a kluci se zasmáli.
Liam se chopil slova. „S Cheryl už bydlíme spolu," řekl čekajíc na reakci kluků. Všichni nevěřícně otevřeli ústa.
„A dítě bude kdy?" Zasmál se Harry a Liam protočil očima. „Doufám, že ne tak brzy. Chtěli bychom až po zásnubách, ty taky nevím kdy budou," povídal Liam a kluci ho bedlivě poslouchali. Všichni mu to přáli, Cher byla správná žena. Akorát jim ho moc brala a oni se s ním často nevídali.
„No, já se začal věnovat hudbě. Hrozně mě to začalo bavit, takže jsem našel jednu nahrávací společnost a teď dělám na nějakých písničkách, tak uvidím jak mi to půjde," povídal Niall. Kluci nebyli nijak překvapeni, protože Niall vždycky rád zpíval a hrál na kytaru. Obvzlášť když spolu jednou byli kdysi na vodě, tak Niall bral kytaru a vždycky na ni v kempu hrál a zpívali spolu nějaké písně.
„Doufám, že budeme první, kdo něco takového uslyší!" Řekl Harry prosebně.
Niall souhlasně přikývl a usmál se.
U Zayna prý bylo všechno pořád při starém. Akorát měl novou práci, kde trávil většinu času. Pracoval pro jeden časopis, kde psal různé články o celebritách a nebo taky o jídle (to se zalíbilo Niallovi).
Když si povídali, přišla za nimi servírka.
„Dobrý den, co vám můžu nabídnout jídlu a pití?" Zeptala se mile.
Všichni (kromě Harryho) si objednali pivo, Harry na něj dnes moc neměl chuť, i když se chtěl odreagovat a zapomenout na Ashley. Nepřišlo mu to jako dobrý nápad, dopadl by akorát s kocovinou a to si nemůže dovolit, když jde zítra do školy.
Objednali si tři pizzy a to: Hawaii, Mozzarelu a šunkovou. Pro ně to bylo ještě málo, normálně si dávájí tak čtyři.

Parta kluků si užila skvělý, a hlavně dlouhý, večer. Někteří z nich odcházeli klopýtavým krokem, díky alkoholu, který koloval v jejich krvi.
Jeden z nich však byl naprosto střízlivý, a tak je všechny rozvezl autem od blonďáčka Nialla. Od Niallova domu jel Harry uberem, protože to bylo vcelku daleko k jeho bytu.
Po cestě autem s cizím člověkem za volantem, přemýšlel Harry o dívce, která ho tolik zklamala.
Když byl se svou partou tak na ni úplně zapomněl, bohužel to na něj opět všechno padlo.
V očích měl slzy, ale snažil se je rychle zastavit. Na chvíli zavřel oči a zase je otevřel, tím slzy trochu odehnal. Ale stejně se během chvíle rozplakal, nechal slzy stékat po jeho tvářích, už se ani nepokoušel utírat je.
Řidič uberu nemohl přehlédnout mladíkovu hroznou náladu a hlavně ten pláč. A tak opatrně promluvil: „Jste v pořádku, pane? Něco se děje?" Jeho hlas byl starostlivý, Harry to poznal, takže se nebál odpovědět.
„Nejsem, a ano, děje," řekl Harry zlomeným hlasem. Nevěděl, co má k tomu dodat, avšak řidič byl zvědavý.
„A mohu vědět, co se děje? Je v tom nějaká dívka?" Podíval se po očku na Harryho do zrcátka.
Harry si povzdechl.
„Ano, je. Bohužel je ta dívka velmi známá a mně se potvrdilo, že slavní lidé nejsou takoví, jak se prezentují," povídal Harry a řidič přikyvoval.
„Každý z nás má více tváři, ačkoliv si to většina lidi nechce přiznat. Je to tak," řekl řidič a Harry se na něj zamyšleně podíval. Ten muž měl vlastně pravdu.
Harry měl také více tváří. Před klukama byl vtipný a sebevědomý, v pekárně byl milý a obětavý. Ale když byl sám doma, byl prakticky úplně jiný.
Možná to tak bylo i s Ashley.
„Zklamala mě, řekla o mně hrozné věci. Je pravda, že jsem si to od ní nenechal vysvětlit, ale co by mi na tom vysvětlovala?" Uchechtl se Harry, jak nad tou situací nad kterou přemýšlel a taky nad tím, že se právě svěřuje cizímu muži. Nevěděl, co je více vtipné a zároveň i smutné.
Řidič zamyšleně zamrčel.
„Říkal jste, že je slavná?" Zeptal se a podíval se na Harryho do zrcátka, ten jenom přikývl. „Co když je nějak ovlivněná v randění s muži? Třeba to řekla schválně, aby vám poté nemusela ublížit rozchodem." Doumal nad tím řidič uberu a Harry musel znovu uznat, že má ten chlapík nejspíš pravdu.
„Zkuste si o tom s ní promluvit... Jako dva dospělí lidé. Třeba se to vyřěší, každopádně vám držím palce," řekl řidič a v tu chvíli zaparkoval před domem Harryho. Jenom se usmál na toho kudrnáče, co seděl na zadním sedadle jako kupka neštěstí. Harry jemně přikývl. „Děkuji vám, jste moc hodný," řekl mile a pokusil se o úsměv. Začal vytahovat z kapsy peníze, aby řidiči zaplatil.
Podal mu více peněz, než bylo napsáno na malé obrazovce vepředu. Řidič ho už chtěl zastavit, ale Harry zakroutil hlavou.
„Zasloužíte si to, máte dobré rady a hlavně jste dobrý člověk. Děkuji vám, mějte se a nashledanou."
Harry začal vystupovat z auta, ale řidič měl ještě pár slov na jazyku.
„To já vám děkuji. Jste sympatický muž, který si určitě najde tu správnou dívku. Opatrujte se, nashledanou!"
Harry nemohl uvěřit té štědrosti, kterou v sobě ten postarší pán měl. Dokonce mu i ten rozhovor s neznámým řidičem uberu zlepšil náladu.