A v tu dobu, kdy bych to nejméně čekala, se mi vrátil do života někdo, koho jsem znala.
Potkala jsem ho tam. U staré nemocnice. Stál tam o rok starší. Ale pořád vypadal stejně. Zato já se změnila.
Vlasy už nemám tak dlouhé. A už nenosím jen tmavé oblečení typu tmavě modré tričko s černou mikinou. Co ale zůstalo, je to, že stále nemám kamarády, náhrdelník od táty mi stále visí na krku se vzpomínkami na všechno, co se stalo.
Na všechno, co se stalo za ty roky, co jsme se odstěhovali.
ČTEŠ
Girl and white cat ✓
PovídkyNěkdy ke štěstí stačí i malá bíla kočka. A přesně to zjistí i dívka, která nechala všechny své kamarády doma, tisíce kilometrů od jejího nynějšího domova. Do školy vůbec nezapadla. Nenašla si kamarády a svého otce vidí jednou za rok. Teď bydlí s mat...