Láska při západu slunce

1. Ráno

Sluneční světlo, které proniklo oknem a vyplnilo místnost mi ukázalo že už je ráno, miluju sobotu. Učení si nechávám až na neděli společně i s hraním na klavír. Jako každé ráno vstávám brzy, sednu na kolo a jedu do města, do malého obchůdku paní Šťastné pro čerstvé, křupavé rohlíky, které se rozplynou v puse jako cukrová vata. Paní Beatris Šťastná má nejlepší pečivo a koláče široko daleko.

Otevřu dveře a ucítím lehký závan voňavého pečiva, vstoupím do útulné místnosti, kde právě z rádia hraje vážná hudba a za pulten stojí Beatris a něco si pobrukuje. Já: ahoj Beatris! Beatris: Ahoj Trino, tak co jak se dneska máš?? Mám pro tebe nachystaný ty rohlíky a jestli chceš tak tady mám i koláče, já: jé díky moc. Vezmu si rohlíky, neodolám a také si musím koupit tři koláče s tvarohovou náplní jeden pro mě, druhý pro brášku Toma (který je momentálně v páté třídě) a třetí pro taťku (kterýmu je tak čtyřicet). Rozloučím se, vyjdu z obchůdku, ale jak mám ten nákup a nevidím před sebe, škobrtnu a už padám. Aby toho ještě nebylo málo tak vrazím do kluka, který jde kolem, ten mě naštěstí zachytí, ale bylo to o fous. Narovnám se a upravím si vlasy, podívám se na něho, je zhruba stejně starý jako já, má kaštanové vlasy, modré oči, na sobě džíny a kostkovanou košili, je to celkem fešák, ale na dlouhé rozjímání nemám čas, poděkuji mu a už se chystám odejít,ale on mě chytne za paži a otočí se na mě......