14. Nuda

76 4 0
                                    

Dan mi volal. Bohužel je nemocnej a tak nepřijde. Co budu ale dělat? Sama se nudím a s tou pitomou Amandou nebudu! A Molly? Ne. S tou taky ne. Evidentně je na Amandy straně. Měli by si mě vážit. Když budu chtít, tak je můžu klidně i vyhodit. Já vážně nevim co mám teď sama dělat. Já už vim.
Rozhodla jsem se jít s Tessinkou na procházku. Když jsem se vrátila, tak jsem se převlíkla a šla běhat. James to neví, protože kdyby to věděl a to by šel se mnou. Vždycky běhám tak 2km nebo 3km. Už jsem uběhla 1km, když vtom se ke mě přidá Molly s Amandou. ,,Ahoj Baruš" pozdraví mě udýchaně Molly. ,,Neříkej mi tak!" vyjedu na ní a rozběhnu se sprintrem abych jim utekla. Ohlednu se za sebe a když vidím že už jsou dost daleko, tak zpomalím.
Z pohledu Amandy
Šli jsme se s Molly trochu proběhnout. Když jsme uviděli Báru jak běží, tak nás napadlo se k ní přidat. Přiběhli jsme k ní a Molly jí pozdravila: ,,Ahoj Baruš". ,,Neříkej mi tak!" vyjela na ní Bára. ,,Neříkalas něco o tom že není namyšlená?!" zeptala jsem se. ,,Nechápu co jí je!" odpověděla mi Molly. ,,Já bych teda řekla že je to vážně namyšlenej fracek" podívala jsem se na Molly. ,,Víš co? Nebudem už jí řešit" podívala se na mě Molly. ,,Nebudem BFF?" usmála jsem se. ,,Tak jo" rozesmála se Molly a já taky. Otočili jsme se a běželi zpátky domů.
Z pohledu Barči
Přiběhla jsem domů a šla se vysprchovat. Když jsem se vysprchovala, napadlo mě jít si zatančit. Přvlíkla jsem se a šla do sálu. Ten sál byl úžasný. Byl obrovskej. Nahoře byl můstek a z něho se na vás někdo mohl koukat. Pustila jsem hudbu a začala tančit. Představovala jsem si jak jsem primabalerína a ted mám vystoupení. Hudba dohrála a já přestala tančit. Pustila jsem si jinou písničku a zase začala tancovat. Nejradši tančím Kláru z Louskáčka. Nechala jsem se asi moc unést hudbou. Hudba dohrála, ale já jsem tančila dál. Nepřestávala jsem. Měla jsem v sobě tolik vzteku a bolesti že jsem se nechala strhnout hudbou. Chtěla jsem ať to odezní. Byla jsem naštvaná na Molly a Amandu. Bolest mi působilo to co jsem slyšela v lese když jsem byla běhat. Začalo to jak ke mě Amanda s Molly přiběhli. Vypadalo to jako by byli nejlepší kamarádky. A pak mě dorazilo to jak si povídali. Víte jak jsem odběhla od nich pryč když mě Molly pozdravila? Pak jsem se tam potichu vrátila. Slyšela jsem jak si o mě povídají a pak i to jak si řekli že budou BFF. To mě dorazilo. Vzpoměla jsem si a začala jsem pomalu brečet. Pořád jsem ale tančila. Naposled mi z oka spadla jedna slza a pak jsem přestala tančit. Uklonila jsem se. Někdo začal tleskat. Podívala jsem se nahoru na můstek a tam stála Amanda s Molly.
Z pohledu Amandy
Slyšela jsem hudbu vycházející z baletního sálu. Šla jsem se tam podívat. Tančila tam Bára. Nejdřív jsem chtěla hned odejít, ale když jsem jí viděla, tak jsem se musela koukat. Za chvíli se ke mě přidala i Molly. ,,Je vážně dobrá" zašeptala jsem užasle. V tanci byla bohyně. Ty perfektní piruetty a vlastně všechno bylo perfektní. Všimla jsem si ale ještě něčeho. Brečela. Všimla si toho i Molly. Chtěla za ní jít ale já jí zadržela. Pořád jsem jí užasle sledovala. To nebyl normální tanec. Ona ho prožívala. Za chvíli přestala brečet a pak se uklonila. Začala jsem tleskat a Bára se na mě podívala. Molly a já jsme sešli ze schodů k ní dolů. Molly k ní přišla a objala jí. ,,Pročpak jsi plakala?" hladila jí po zádech Molly. ,,Ale to neřeš" vytrhla se z jejího sevření a utekla. Molly se na mě objala a začala brečet. Odváděla jsem jí do jejího pokoje a přitom jí utěšovala. Sedli jsme se na postel. Po chvíli jsem odešla jí udělat horkou čokoládu.

Láska K TanciKde žijí příběhy. Začni objevovat