Seeing Kpop Star

Eevi,,Den na nic"

          Poslední týden školy a já opět jako vždy nestíhám. To bych ani nebyla já kdybych stíhala do školy. Jak jinak když vstávám v půl osmé. S mamkou se vždy smějeme po kom můžu mít takovou nehoráznou lenost. Pořád nechápu že mě vždy překvapí moje nehorázně vtipné zakopnutí o cokoli co je v cestě. Např.: Dneska ráno jsem letěla chodbou do naší třídy, no a jak jsem běžela rychle vrazila jsem do své nej kámošky povalila jí a následně ještě udělala dva kotrmelce a narazila si záda o schody. V tu chvíli jsem vyprskla smíchy a pomohla jsem Chloe (nej kámoška) se zvednout. ,,Promiň. Přísahám bohu že jsem tě opravdu neviděla, když ty jsi tak malá že tě člověk snadno přehlídne." Chloe zčervenala zlostí až vypadala jako schnilé rajče. ,,No jo jak jinak, Eevi, viď?" Začaly jsme se tomu smát až tak moc že každý kdo prošel si myslel že máme epileptický záchvat. Když se nám konečně povedlo uklidnit sesbírali jsme svoje učení všude možně po chodbě, a vletěli do třídy rychlostí jak s raketovým pohonem.

     Konečně je konec školy a máme padla. Po cestě domů jsem narazila na Dominika a spolu jsme si dali závody k nám.  Nejdřív jsem první nakopla šutr já a potom taky on. Skoro to vypadalo že se složíme smíchy, a když jsme se konečně uklidnili nakopla jsem další. Místo palce jsem měla palcát a během toho co jsem skučela bolestí a skákala na jedné noze jsem lovila klíče z mojí tašky.

     Barák mám jen sama pro sebe jelikož moje starší sestra se kterou bydlím není doma a tak můžu na gauč. Už jsem se těšila že si sednu na gauč, ale našla jsem tam nataženýho jak žížalu našeho psa a ať jsem dělala co jsem dělala z gauče jsem ho prostě nedostala. Dost rychle jsem to vzdala a šla nahoru do pokoje pustit si písničky od Big bang. První tam zahrála moje oblíbená If you a následovně Bang bang bang. Dál už moc nevím co hrálo ale tančila jsem na ně jak posedlá démonem a vím že kdyby mě někdo viděl zavolal by do Bohnice.

     Dostala jsem hlad a šla do kuchyně dát si čínu kterou jsem včera se sestrou vařila. Auuuu, proboha! Moje nešikovnost opravdu nezná mezí. Ve chvíli kdy jsem prudce otvírala ledničku  jsem tam měla nohu a plnou rychlostí si do ní ty dveře vrazila. Když jsem si koněčně dokázala bez dalších ztrát končetin nandat své milované jídlo a pohodlně se usadila na pohovku, ze které jsem skoro musela skopnout svého lenivého psa (obrazně řečeno a kdo má doma psa tak pochopí :P ). Po jídle jsem dala nádobí do myčky a vyšla nahoru do mé ložnice převléknout se na ven abych mohla vyvenčit psa. Na sebe jsem si vzala béžové tričko s nenápadně vyšitým nápisem Big bang, a k tomu klasiku, černé legíny.

,,Jimmy, pojď jdeme ven se projít" Nemusela jsem volat dvakrát protože jakmile jsem byla uprostřed věty, pes už stál u dvěří připravený a natěšený až tak, že je div nerozbil. Šli jsme se projít klasicky do parku po naší obvyklé cestičce ale než jsme tam došli museli jsme přejít silnici. Vypadalo to v pohodě a jelikož tam nebyl semafor ani žádný blikající a poskakující panáček, rychle jsme začali přecházet na stejném místě jak minule. Dala jsem si do uší sluchátka a jako vždy si pustila , jak jinak než . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . tadá BIG BANG!!!!!

Jimmy se mi zdál nějakej divnej jelikož doslova neuvěřitelně tahal, div jsem za ním nelítala jak kapesník ve větru. Párkrát jsem ho musela táhnout jak kapesník já jelikož se odmítal půl hodiny pohnout z místa a mě už z toho začínali cukat nervy. Najednou se mi vytrhnulz ruky a odběhl do křoví a než jsem tam stihla za ním doběhnout byl už pryč. PROBOHA! Nemůžu tomu uvěřit sestra mě zabije já to vím. A dost! klid když teď vyběhnu nebudu jí to muset říkat. Proběhla jsem snad celý park ale nikde nebyl, když v tom jsem narazila na holčičku jak říká svojí mamce : ,,Mamí, a proč jsem si nemohla toho pejska pohladit, byl tak milý, moc hezký a velký." Ještě něco dál vyprávěla, ale na to se přestala soustředit ve chvíli kdy zakopla o kámen a posléze nakopla balvan kterej by jen tak někdo nepřehlídl. Musela jsem se zasmát ale trochu moc nahlas až mi to bylo blbý. Díky bohu si toho holčička nevšimla a rozbrečela se jak jí bolí noha, běžíc za mamkou. Byla jsem tak zaobraná tím co řekla holčička že se moje noha prostě chtěla podívat do kamene akorát moc dobře nevypočítala s tvrdostí kamene a málem si zlomila prst. ,,Jau, do prkený vohrady, už jsem zase něco nakopla já bych se na to vykašlala." Pár lidí se na mě v tu chvíli otočilo ale to už jsem se belhala na lavičku kde právě nikdo neseděl. Sundala jsem si botu a prohlédla si modrý palec jak postupně natéká a víc a víc bolí. V tu chvíli se mi hodily kurzy korejštiny a začala jsem nadávat korejsky : 그리고 씨발, 그리고 씨발, 그리고 씨발. . . !!!       (Ps : Moc se omlouvám jestli je to špatně napsané.)