Seeing Kpop Star

4. kapitola

Annyeang, rozhodla jsem se ty kapitoly už jen číslovat, jelikož už opravdu nemám nápady na názvy.                                   Přeju další hezké čtení.

Bianka :

,,A řveš tu jako po ránu proč?" zeptala jsem se GDho potom co jsem po něm už asi deset minut zkoušela házet polštáře, které se mi bohužel vraceli zpět a přistávali na mé hlavě. ,,Jen tak...dáš si snídani? Udělal jsem topinky s vajíčkama a slaninou" uculil se na mě a hodil mi opět na hlavu další polštář.

,,Děkuju, bylo to výborný. A co budeme dělat jako teď?" podívala jsem se  na něho se zájmem v očích a čekala co ze sebe vyplivne za odpověď. ,,N-no...já musím nacvičovat...takže..." ,,Jdu s tebou...dobrý nápad už se těším...kde že to je?" Nestihl to ani doříct a přerušila jsem ho. On jen přikývnul a odešel si do skříně pro věci na tanec.

,,Dobrý, můžeme jít." zavolala jsem z koupelny na GDho. ,,No konečně, už jsem se lekl že tady v tý podlaze vystojím metr hluboký ďůlek." Protočila jsem očima a vylezla ven. ,,Páni, moc ti to sluší Bianko" zamumlal si pod vousy a zabral si koupelnu na zkulturnění pro změnu zase on.

,,Páni, tohle je teď vaše?" stála jsem a koukala na obrovskou budovu ve které se nacházeli ty nejlepší sály na tanec v České Republice. ,,Jo i ne...je to jen v podnájmu a až odjedem ten majtel si to převezme zpátky, ale jo do té doby je to ofiko naše." uculil se a lovil klíče z velké sportovní tašky.

,,Tak dělej nebo tady ten důlek opravdu bude." seřval mě po mém půl hodinovém zdržení v šatně. ,,Aby ses nám tady taky ne-poto, GD!" zařvala jsem zpět a smála se.

,,Dáme si malou přestávku a poté budeme pokračovat v tom sólu aby to bylo perfektní." zabručel trenér a odešel na lavičku. ,,Nějakej unavenej...a to měl spousty energie." zašišlala jsem směrem na adresu GDho a čekala až se zvedne. ,,Ťuťu ňuňu...dodat nechceš?" nahodil kamenný výraz a hleděl na mně s výrazem naprostého idiota.

,,Ťuťu ňuňu" zakřičela jsem v záchvatu smíchu a začala zdrhat před GDm kterému se doslova kouřila pára zlostí z uší. Běžela jsem po chodbě a slišela za sebou těžké kroky a dupání. Pousmála jsem se pro sebe a běžela dál do nějakého mini sálu. Nikdo tam nebyl a tak to byla ideální schovka pro mou maličkost. GD jen proběhl okolo a nenapadlo ho podívat se do mini sálu. Vyběhla jsem ven na přesně opačnou stranu než běžel on a hrozně se smála. Zavřela jsem oči a rychle otevřela jelikož jsem do něčeho, spíš do někoho vrazila a ležela na zemi.
Zvedly mě něčí velké ruce a posadili na lavičku. Když už jsem se vzpamatovala uvědomila jsem si do koho jsem vrazila. ,,Ahoj, jsi v pořádku? Vůbec jsem nedával pozor a doslova tě odrazil jak mičudu." ,J-j-já js-sem v-v p-pohodě-ě, n-n-neboj." vykoktala jsem ze sebe a zrudla až na prdeli. ,,To se mi ulevilo...neodpustil bych si kdybych ublížil takové něžné krásce jako jsi ty...jo a mimochodem jak se jmenuješ...já jsem Vhan z EXO ale to už asi víš..." odmlčel se a čekal na mou odpověď. ,,J-já jsem B-bianka, t-těší m-mě." vykoktala jsem a podala mu ruku. Trošku mě bolela hlava a tak jsem si lehla na tu lavičku. A hlavou se mi honila spousta myšlenek a během mého přemýšlení si sednoul vedle mě a dal mi mou hlavu do jeho klína. Bohužel jsem tak ucítila ten jeho 'miniaturní'problém v kalhotách. PROBOHA!!!

,Proboha...tomu nevěřím...asi jsem se někde pořádně praštila...JÁ...LEŽÍM...NA...CHANOVI...Z ...EXO...JÁ ASI OMDLÍM...!!!!'

Zazvonil mi telefon a já vyskočila jak zajíc v pytli, ale bohužel se mi zamotala z té rychlosti hlava a přistála jsem Chanovi v klíně. ,,Promiň moc se ti omlouvám, už bych měla jít." vychrlila jsem ze sebe a měla se k odchodu. Najednou mě zastavila něčí ruka a zastavila mě. ,,Vůbec mi nevadí že mě zdržela tak nádhezná holka jako ty a navíc jsem si tvou přítomnost moc užil a když budeš chtít nebo se budeš trápit tak zavolej...na ruku ti napíšu své číslo, ale nikomu neříkej že je moje jinak mě manažer zabije a to přece nechceš."domluvil a věnoval mi jeden ze svých úsměvů a malou dětskou pusinku na tvář. Otočila jsem se za ním a zastavila ho pro změnu já. ,,Víš...mě se to taky moc líbilo...určitě tvé nabídky využiju...stejně nemám moc co dělat..." odmlčela jsem se a rozloučila se. ,,No kde jsi už na tebe čekám v sálu a ty nikde, doufám že jsi se nestratila..." zakřičel na mě GD když jsem mu zvedla telefon po tom co si tam už asi dvě minuty vesele zvonila já ho na 100% ignorovala...a kdo by taky ne když vedle něho stojí jeho UB. V duchu jsem pořát myslela na to příjemné setkání i když za zvláštních okolností a vydala se pomalu k sálu kde už zase GD zkoumal své palce a vystával ďůlek před vchodem do sálu.