L.

241 27 0
                                    

Bernadet vyšla na chodbu s úsměvem. April měla pohled upřený na svém řetízku od Bena.
,,April!" řekla Bernadet nadšeně.
Ta pomalu zvedla pohled na ni a čekala, co řekne.
,,Ben se...se..."
,,Umřel?!" vykřikla zděšeně April a vběhla do pokoje, kde ležel Ben.
S pláčem spadla na kolena, když zahlédla usmívajícího se chlapce.
,,Ó můj Bože..." špitla.
,,Ahoj April." usmál se unaveně. Vzhledem k tomu, že se před chvílí probral, byl stále unavený.
Ben se pokusil posadit.
April rychle vstala a objala ho: ,,Ty žiješ!"
,,Jo. Přece bych tě neopustil." zasmál se.
April ho objala ještě pevněji.
,,Au." vydal Ben a chytil se na břiše.
,,Ou... promi-" omlouvala se, ale Ben se k ní nahnul a konečně ji políbil.

Bratr Na Jedno Léto (short story)Kde žijí příběhy. Začni objevovat