Bratr Na Jedno Léto (short story)

II.

,,Tak co děcka. Jste připraveni vidět své rodiny?" zvolal vesele Martin, jeden z nejlepších vychovatelů.
April stála s ostatními na prázdném parkovišti a všichni nedočkavě čekali na své nové rodiče.
Uběhlo pár minut a přijeli si pro Bruse...a pak i pro další.
Jen April tam stála sama s vychovatelem a sklamaně hleděla k zemi. Začalo pršet. Martin vytáhl z batohu deštník a oba si šli sednout na lavičku.
,,Přijedou. Neboj." utišoval April.
Měla co dělat, aby se jí nezaplnily oči slzama. Čekala hodinu...dvě...
Náhle se v dáli objevil vysoký chlapec, který si to kráčel k nim.
April ho mlčky sledovala a doufala, že je to někdo z její budoucí rodiny.
,,Omlouvám se za spoždění." přišel k nim a omlouval se.
,,Jsem tu pro nějakou April." řekl směrem k Martinovi a podíval se na April.
,,Měli přijít tvoji rodiče." vstal naštvaně Martin.
,,Vím. Ale nemají čas. Tomu se říká pracovat, víte?"
Martin chvíli uvažoval, zda-li má tu drobnou dívku s tím klukem pustit.
April si, ale přála, aby řekl ano.
,,Doprovodím vás." řekl náhle a všichni se vydali na cestu temným městem v kapkách deště.