Different Worlds [One Direction]

5. Kapitola

  "Máš pěkné tetování co znamená.?" Zeptal se. Nechápavě jsem se na něj podívala, protože jsem nevěděla co tetování znamená, ale chytře jsem odpověděla. Tedy aspoň jsem si to myslela. 

"Jaké tetování? Žádné nemám." Odvětila jsem na jeho otázku.Ukázal na moji ruku, kde bylo Berylium. Vyděšeně jsem na něj pohlédla a v hlavě se mi honili myšlenky že to není možné.  Vždy to nemůže vidět ještě minutu jsem na něj hleděla, než jsem konečně začala vnímat že mi mává rukou před očima.

"Promiň trochu jsem se zamyslela." nervózně jsem se usmála.

"Vlastně ani netuším, co znamená." Odvětila jsem a znovu se pousmála.

"Jsi velice zajímavá." Pousmál se také a chvíli bylo ticho.

"Ehm.." Odkašlala jsem si. "Děkuji za pěkný den Naille, ale už budu muset jít." Promluvila jsem. Musela jsem zjistit, jak je možné, že na mně viděl Berylium. Zvedla jsem se a chtěla odejít. Když mě jeho ruka na mém zápěstí zastavila.

"Prosím, ještě neodcházej." Smutně zakňučel.

"Promiň, ale opravdu musím ještě něco udělat." Snažila jsem se vykroutit.

"Dáš mi alespoň číslo na tebe." Podíval se mi do očí.

"Jaké číslo?" Přimhouřila jsem oči.

"No na tvůj telefon." Zasmál se

"Ale.. Ale já nemám telefon." Vykoktala jsem ze sebe.

Teď už se začal smát úplně. "Jsi vážně zvláštní člověk." Kdyby jsi jen věděl kdo jsem. Řekla jsem si v duchu.

"Tak mi aspoň řekni kde bydlíš." Nepřestával se smát.

"V hotelu." Odpověděla jsem.

"A v jakém?" Zeptal se znovu..

"Já opravdu netuším, ale pamatuji si cestu." Usmála jsem se jako sluníčko.

"Dobře a můžu tě doprovodit?" Zeptal se. A já i když neměla, tak jsem souhlasila. Kývla jsem a vydali jsme se na cestu.

********

  Šli jsme vedle sebe mlčky. Přemýšlela jsem jak to, že může vidět Berylium. 

,,Elysio"? 

,,No"? 

,,Já jen, že už na tebe asi pět minut mluvím a ty mě nevnímáš". 

,,Promiň. Zamyslela jsem se".

 ,,To je v pohodě".  

,, Takže co jsi říkal"? 

,,No ptal jsem se jak to, že nemáš telefon". 

,,Aha.....no....víš....mě se rozbil". 

,,Tak to jo". Ještě chvilku jsme si povídali a došli jsme k mému hotelu. 

,,Děkuji za doprovod Nialle". 

,,Nemáš zač. Em...nechtěla....nechtěla bys se mnou někam zajít"?

 ,,No třeba". 

,,Tak víš co. Já tě zítra kolem jedné vyzvednu a půjdeme ti koupit nový mobil jo"? ,,Em...no...já.....já nevím". 

,,Ale jo tak zítra v jednu měj se". 

,,Ahoj". Do zítřka budu muset zjistit co to ten mobil je...... 

Zdravíme :33

Doufáme že se část líbila nezapomeňte na hodnocení. :333 A my se těšíme u další kapitolky.. :33

**Vaše Jolča a Denča**