Return

8

Koukl jsem se na Maxuv mobil. Zítra je pohřeb, sakra. Vzal jsem ho do náručí a odnesl do auta.
Takeo nás dovezl domů, tam jsem Maxe uložil do postele.

Druhý den. Před pohřebem

Vzbudil jsem se v posteli.
"C-co se stalo?" špitnu pro sebe
"Ráno lásko" řekl Ren a obejme mě. Obejmu ho zpět a pak se mi všechno vybaví. Vstanu a kouknu se na čas 13:21. Za dvě hodiny je pohřeb, vstanu a jdu se vysprchovat.

Max se šel vysprchovat, zatím jsem vyndal naše obleky na pohřeb. Má ještě nejakou jinou rodinu?

Na pohřbu

Bylo tam mnohém víc lidí než jsem čekal, většinu jsem ale znal. Šel jsem k rakvi a začal vzlikat. Ren mě ale vzal za ramena a špitl mi do ucha že je to v pořádku. Ren mě vzal za ruku a pomalu mě táhnul prič.
"Děkuju" řekl jsem když jsme me byli venku
"To nic není,  nechci vidět svého miláčka břečet"

Pevně jsem ho obejmul ale dal mu pusu. Někdo ale za ním přišel
"Dobrý den vy jste Max?" zeptal se
"Ano proč?"
"Maxe! Tak dlouho už sme se neviděli" řekl a obejmul ho.
"Kdo to je?" zeptal jsem se.
"Nevím."
"Kdo jste pane?"
"Já jsem přece tvůj otec!" vykřikl a obejmul ho zase.

"Já jsem přece tvůj otec!" vykřikl a zas mě obejmul. Ztuhl jsem, Ren si asi toho všiml protože mě přitiskl k hrudi.
"Co po něm chcete?" řekl s přisním hlasem.
"No přece aby s namá bydlel!" když to řekl tak jsem už nemohl. Odtrhl jsem jse od něj a běžel prič k řece....