Prolog / Vzpomínky

1.5K 75 4
                                    

1. Ročník

Drobná brunetka s zelenýma očima vyšla dva schůdky a nervózně se posadila na židličku. Během chvíle jí byl na husté vlasy posazen Moudrý klobouk, jenž k ní začal promlouvat: ,,Tady je to těžké. Dcera Nebelvíra a Zmijozela. Máš předpoklady i pro Havraspár a Mrzimor. Kam s tebou?" zašeptal hlas a ona s sebou cukla. Lekla se hlasu ve své hlavě. ,,Nebelvíra a Zmijozela? To není možná, mí rodiče jsou mrtví, oba dva z Nebelvíru." pomyslela si nechápavě a vzpomněla si na svou pěstounskou rodinu. Její tetička Penelopa a strýček Johnny ji vychovávali jako svou vlastní dceru a když odcházela do Bradavic, narodila se jim dvojčátka Elizabeth a Michael.

,,Nevěř všemu co slyšíš děvče, i na to jsi chytrá, tak se nad tím zamysli. Teď ale... kam s tebou?" zašeptal a ona se zamyslela. Nemusela přemýšlet dlouho. V Nebelvíru již byli její přátelé Harry Potter, Hermiona Grangerová a Ron Weasley. ,,Nebelvír, prosím." zašeptala doufajíc že ji Moudrý klobouk poslechne. ,,Nebelvír říkáš? Tak prosím, ale pamatuj na má slova! Nic není nikdy takové jak se zdá, ve Zmijozelu by se ti dostalo uznání." upozornil jí než nahlas vykřikl jméno její budoucí koleje: ,,Nebelvír!" vykřikl a stůl první zleva propukl v jásot. Vesele se jejich směrem vydala.

Když se posadila, pohledem sama od sebe zabrousila k profesorskému stolu. Setkala se s ledovým a zároveň i trochu zamyšleným pohledem směřovaným od černovlasého čaroděje s tmavými oči které jí probodávali skrz na skrz. Měl bledou pokožku, hákovitý nos a byl oblečen celý oblečen v černém. Chvíli mu pohled oplácela ale jen co jí probral její černovlasý kamarád na čaroděje zapomněla.

2. Ročník

,,Bojíš se, Cabellová?" sykl na ní mladý Malfoy. Byl to Soubojnický klub který zařídil Zlatoslav Lockhard, nový profesor Obrany proti černé magii. Zastoupila Harryho který jí měl v případě nouze pomoci, stejně jako Dracovi jeho poskok Goyle. ,,Tebe? Ani ve snu." odpověděla mu to stejnou vervou a s otočením odešla. Zaujala bojový postoj a poslouchala profesora který jim to odpočítával. Byl sotva u trojky když blonďák pozvedl hůlku a vykřikl kouzlo: ,,Serpensortia!" vyděšeně vyjekla když se na ní vyřítil dlouhý černý had před kterém uskočila a chyběl kousek a už by ji kousl. Zakopla a spadla tvrdě na zem.

,,Uklidněte se, Cabellová. Já ho pošlu pryč." řekl lenivě Snape a užíval si jejího strachu. Cítila jak jí Harry vytáhl na nohy. Věnovala naštvaný pohled Snapeovi. Určitě mu to poradil! Aby taky ne, Draco Malfoy, syn smrtijedů, jak tyhle dva nesnášela... Musela si o tomto s Harrym promluvit. Věděla, že on jí určitě vyslechne a pomůže. Nebo v to alespoň doufala.

3. Ročník

,,A teď ty, Victorie." upozornil jí Remus Lupin, třetí profesor Obrany proti černé magii. Byla s Harrym v jeho kabinetě a procvičovali Patronovo zaklínadlo. Rozhodli se proto tehdy, když na ně zaútočili na Famfrpálovém utkání. Mezitím co na Harryho Mozkomorové zaútočili mezi mraky, na Victorii přímo na tribuně když se nakláněla přes okraj aby pohlédla na Potlouk. Oba dva padali z obrovské výšky a nebýt dvou profesorů, profesora Brumbála a profesora Snapea, kdo ví jestli by tu ještě byli.

Harry se na ní povzbudivě usmál. On už to měl za sebou. Před chvílí ještě všichni seděli a žasli nad tím že to Harry tak obstojně zvládl.

,,Tak do toho." vydechla a pozvedla hůlku. Profesor přikývl a otevřel truhlu. Před ní se objevil Mozkomor, bubák a ona vykřikla kouzelnou formuli: ,,Expecto Patronum!" vykřikla ale nic se nestalo. Jenom obláček který ho nezastavil. Cítila, jak pomalu ztrácí vědomí. Zabrousila v mysli a vzpomněla si na další vzpomínku. ,,Expecto Patronum!" vykřikla znovu a sledovala nejasný tvar který zahnal Mozkomora zpět do truhly kam ho profesor zavřel. Zavrávorala a on ji s Harrym rychle podepřeli.

,,Jste úžasní, ještě jsem neviděl nikoho kdo by to zvládl na druhý pokus." žasl nad nimi profesor a dal jí kousek čokolády. ,,Děkuji." usmála se a sedla si mezi profesora a Harryho na schůdek.

,,Pane ,co myslíte že je můj Patron?" optala se zvědavě. ,,Netuším, vaši Patronové vypadali zcela podobně." odpoví a kamarádi si vyměnili překvapené pohledy.

4. Ročník

,,Co třeba vy, slečno...?" optal se jí Alastor ,Pošuk' Moody. Byla to hodina Obrany proti černé magii. ,,Victorie Cabellová." představí se zdvořile. ,,Slečno Cabellová. Znáte ještě nějaké kouzlo které se nepromíjí?" zeptal se. Pohledem přejela třídu a setkala se hned s několika ustaranými pohledy. Victorie byla na tohle téma citlivá, asi stejně jako Nevill. ,,A-avada Kedavra." vysoukala ze sebe a profesor přikývl. ,,Správně slečno. Nejhorší kletba, kletba smrti." řekl a položil před ní zvláštního tvora který si jenom lehl a pohlédl na ni. ,,Avada Kedavra!" jen co to profesor vyřknul, osvítilo ho zelené světlo a on bez hnutí zůstal ležet. Zavřela oči a zpod zavřeného víčka vytekla jedna slza která dopadla před nehybného tvora.

.oOo.

Jestli jste tohle ,seznámení s hlavní hrdinkou tohoto příběhu dočetli, tak Vám gratuluji :D Už n začátek bych chtěla říct že mě psaní neskutečně baví ale psaní FanFikce na Harryho Pottera mi nikdy nešlo. Vždy jsem s ním skončila, nikdy jsem nepostoupila dál jak do třetí kapitoly a to bych chtěla změnit :) Doufám, že se vám tento příběh bude líbit, Solitaire :)


Time for the Truth (CZ; Harry Potter) √Kde žijí příběhy. Začni objevovat