Time for the Truth (CZ; Harry Potter) √

Jenom sen?

Seděla v křesle u krbu kde plápolali plamínky. V rukou držela malou, béžovou, červenou krabičku která byla otevřená a v kameni uvnitř stříbrného srdce se odráželi plamínky ohně. To byl její dárek od Nevilla. Měla pro něj něco koupené ale nestihla mu to dát. Musí mu to poslat zítra po sově. Usmála se, vyndala řetízek a dala si ho na krk. Krabičku schovala do kapsy a zahleděla se na hodiny. Bylo jedenáct hodin a právě tehdy kdy se zvedla se z chlapeckého pokoje vyřítil Ron s Harrym.

,,Co se děje?" zeptala se jich vyděšeně a pomohla Ronovi podepřít rozklepaného, zpoceného a vyděšeného Harryho. ,,Noční můra." vysvětlil. ,,Victorie, doběhneš pro Mcgonagollovou a já s Harrym mezitím dojdeme k Brumbálovi?" zeptal se jí a ona přikývla. ,,Hodně štěstí." poplácala Harryho po rameni a rozeběhla se ke kabinetu její profesorky. Měla štěstí že to bylo pár chodem odtud. I když byla pravda že chodby v Bradavicích nejsou nijak krátké.

,,Paní profesorko!" zabušila na dveře a chvíli se nic nedělo, než jí otevřela rozespalá profesorka. ,,Slečno Cabellová, co tady v tuto noční hodinu děláte?" zeptala se jí překvapeně. ,,Jde o Harryho. Byla jsem u krbu když Ron s Harrym vyběhli z pokoje. Měl nějakou noční můru a teď jdou za profesorem Bumbálem." vysvětlila. ,,U Merlina, pojďte za mnou slečno." zabouchla za sebou dveře a rychle se vydala k chrliči. Ač to byla jenom rychlá chůze, Victorie za ní musela běžet.

,,Citrónové bonbóny." řekla profesorka heslo ještě před tím než k chrliči došli a mohli tak vyběhnout schody okamžitě. S vyzváním vešli do místnosti kde byl k jejich překvapení i profesor Snape. Všechny pohledy se na ně otočili. ,,Albusi, co se u Merlina stalo?" vyzvídala profesorka u ředitele a Victorie se vydala k ubrečeným zrzavým kamarádům.

,,Co se stalo?" zeptala se a objala nejmladší Ginny. ,,Harry měl sen, který se skutečně stal. Had ušknul našeho taťku na Ministerstvu." řekl Fred, nebo snad George? To v tu chvíli nehrálo sebemenší roli. Vyděšeně se podívala na Harryho kterého Snape někam vlekl pryč. ,,Minervo, doveďte Arthurovi děti na pokoje a přenes je Letaxem domů. A vy tu Victorie zůstaňte." zastavil Victorii v jejím odchodu. ,,Vicky? Přijedeš k nám zítra?" zeptala se jí Ginny před odchodem a Victorie se slibem kývla.

,,Pane, mohu se zeptat co jste potřeboval?" zeptala se ředitele. ,,Nejdřív by jsi se zřejmě měla posadit." pokynul jí rukou ke křeslu naproti tomu jeho do kterého se on sám posadil. Po chvíli tak učinila a zvědavě se na něj podívala. ,,Nemohl jsem si společně s dalšími profesory nevšimnout že trávíš spoustu času v knihovně, děje se něco?" zeptal se jí ustaraně a ona přemýšlela zda mu to říct. ,,Vlastně ano." řekla nakonec. ,,Profesorka Umbridgeová stále naráží na můj původ a mně to nedá. Profesore potřebuji to zjistit. Ničí mě to, nevím kdo skutečně jsem, čí jsem." řekla tiše a pohlédla na špičky svých bot. ,,Věř mi že se snažím najít tvou rodinu." řekl a ona si vzpomněla na její rozhovor se Siriusem. ,,A jak jste daleko?" optala se zvědavě. ,,Jsem čím dál blíž." usmál se na ní a ona se v tu chvíli rozzářila. ,,A řeknete mi kdo jsou mí rodiče až to zjistíte?" zeptala se ho. ,,Jistěže. Inu, možná bych ti mohl půjčit jednu knihu." zvedl se a došel ke své bohaté knihovně. Pomalu ho následovala a přijala těžkou knihu. ,,Rodokmeny kouzelnických rodin?" přečetla její název a ředitel přikývl. ,,Možná tam najdeš nějakou odpověď. Teď už by jsi ale měla jít. Pokud se nemýlím, slečna Wesleyová tě pozvala k nim domů." připomenul jí. ,,Jistě, málem bych na to zapomněla. A pane? Co se to děje s Harrym?" optala se. ,,Jeho jizva, Victorie. Je to propojení mezi ním a samotným Voldemortem. Harry není zlý, ale Voldemort využívá jejich spojení k tomu aby se mu dostal do mysli. Profesor Snape mu pomůže se bránit." vysvětlil. ,,Dobře, děkuji a nashle." rozloučila se po tom co jí dojdou jeho slova.

,,Victorie?" zavolal za ní. ,,Dávej na Harryho prosím pozor, teď to bude mít obzvlášť těžké." na slib že na jejího kamaráda dohlédne kývla a odešla z ředitelny. Už svítalo, ale to jí nebránilo v tom aby se usmívala.