Já: *Hraju si s 9 měsíčním štěňátkem. Štěňátko mě rafne. Rafne mě móóóć. S bolestí a prokousnutým palcem*: ,,Ááu, pusť mě! Ty nejsi štěňátko, ty jsi akuma!
Bráška: Tak tobě to anime už slušně leze na mozek.
Já: Cožé?
To se týká štěněte mého brášky (mimochodem, potlesk pro brášku za to že ví, co je to anime). Myslím to vážně. Je to démon. A k tomu děsně roztomilej démon. No po pěti minutách, co se na mě štěňátko smutně dívalo, že si nechci hrát, jsem si ho přitáhla do obětí a vše mu odpustila. Ehm...hned nato mě hryzlo do ucha. Jak říkám. AKUMA! Kdyby se spojil Sebastian Michaelis s Kuramou, Rinem a Mephisto Phelem, stejně by se mu nevyrovnali.
ČTEŠ
Těžký Život Otaku
AcakOstatní nerozumí tomu, jak těžký život my otaku máme... :D Tady je pár okamžiků z mého otaku života, ve kterých se možná sami poznáte.
