MARINETTE
Vyběhla jsem z Adrienova domu a zamířila jsem k sobě. Asi v polovině cesty jsem ale začala jásat. Miluje mě , sice jako berušku ale to je jedno! Doběhla jsem dolů a Tikki vyletěla ze své skrýše ,, Taaaakžeeee ..?" ,, Tikki já mám takovou radost, miluje mě" ,,Ale jako berušku" namítla Tikki ,, To je přece jedno mám šanci to je hlavní!" Tikki jen zavrtěla hlavou a já pokračovala ,,Zítra večer za ním půjdu jako beruška!" ,,A co když zjistí že jsi to ty" ,, Noooo ... prostě to nezjistí, a vůbec odkdy jsi takový pesimista?!" Obořila jsem se na ni ,,Jen říkám co se může stát" odvětila Tikki a obě dvě jsme se uložily ke spánku.
Druhý den ráno jsem jako vždy zaspala,letěla jsem do školy jako pominutá a snažila se stihnout aspoň 2. hodinu. Před školou jsem si stihla vytvořit další trapas když jsem narazila do Adriena. Ale něco mi připadalo divné jakto že taky spěchá do třídy? Co dělal že zaspal? Zamyšleně jsem se na něj koukala a všimla jsem si že se na mě taky tak kouká. Pak jsem se ale probrala ze snu a začala na něho mluvit svým obvyklým koktáním ,, A...A...Ahoj, promiň j ... já ..." místo pokračování jsem radši začala zvedat ze země věci co mi popadaly. Ale Adrien pokračoval za mě ,,Chci se ti omluvit za ten včerejšek jááá ..." ,, To nevadí, měla bych se omluvit spíše já, nemůžu ti poroučet koho máš milovat" usmála jsem se na něj a pak nastalo dlouhé trapné ticho. Chvíli jsem tam stáli a dívali jeden druhému do očí. Pak to ale přerušil a navrhl že by jsme měli jít do třídy. V okamžiku jsem se probrala a oba dva jsme se rozběhli do třídy.
Takže tady je další díl doufám že se líbí. Aaahoj
