Camp

#2

Ráno:
Crrrrrrr "nééééééé.... Drž hubu sakra!!!" Křičela jsem na svůj budík který zvonil jako zblazněný. Nedalo se nic dělat a já musela vylézt z postele šla sem do své koupelny a udělala svojí potřebu pak si vyčistila zuby namalovala se a šla se obléct. Vzala jsem si bílé tílko s nápisem

Adventute with my krátké modré džínové šortky a modrý šátek (proč? Prostě se mi k tomu líbil) a oranžové conversky. Nakonec jsem si jen rozčesala vlasy a nechala je rozpuštěné. Poté sem si do vaku hodila mobil peněženku sluchátka vosku s pitím nějaké sladkosti žvejky malé zrcátko s hřebínkem a rtěnku (samozřejmě tu co sem měla na rtech byla rudě červená. Vak sem si dala na záda čapla svůj kufr a nemotorně došla dolů do kuchyně tam jsem si sedla ke stolu a nasnídala se "Ahoj Katye [Kejtý] jak ses vyspala? Zeptala se mě mamka "Dobré rano mamí ušlo to co ty?" "Jojo v pohodě ... Em Katye za deset minut odjíždíš Ok?" "Jo v poho mami donesu si kufr do auta a počkám na tebe ještě sem slíbila Benovi že mu zavolám" Pověděla jsem svoji mamce a zvedala se od stolu. Hodila jsem si kufr do kufru do auta (nějak moc kufru tady '_') a vytočil Benovo číslo.

Pohled Bena:
Ráno jsem se probudil asi v deset na táboře jsem byl z "dětí" první už od včera abych překvapil Kat naše chatka nebyla moc velká byla tu koupelna se sprchovým koutem a záchodem a pak velká místnost se dvěma postelema s nočními stolky stůl (zase nějak moc stolu tady '_') dvě židle dvě skříně a okna z jednoho se koukalo dolesa a to naproti vedlo na dejme tomu "terasu" kde byl opět stůl a několik židlí. Každá chatka měla svojí WiFi což bylo boží a taky číslo ta nese měla 69 víte kam tím směřují °~°. Nějak sem se zkurtulnil a šel na snídani sou tu moc hodní a vstřícní vedoucí když sem přišel na chatku tak sem jí uklidil a nachystal Kat překvapení na její postel jsem posadil meďu (viz. Média) vedle něj dva obrovské pugety růží obrovskou bonboniéru s Milka čokoškou. Lehl jsem si co postele když v tom mi volala Katye neváhal jsem a zvedl to.

ROZHOVOR:
K: "Ahoj Beníku tak já za deset minut jedu na ten příšernej tábor"

B: " Ahojky Kat dobře díky že si mi zavolala abych se s tebou rozloučil a neboj určitě to bude v pořádku a hned první den se ti nebude chtít jet domů"

K:"No to si nejsem tak jistá tam přes ty tři neděle umřu"

B:"Neboj neumřeš."

K:"Stýská se mi po tobě ... Em promiň budu muset končit už jedeme"

B: Kdyby si jen věděla jek blízko budeme. "Mě taky kočko. Napiš mi až tam budete abych věděl že ste nikde nebourali"

K: "Dobře pa."

B: "pa"

Už sem slyšela jen pipání. Odendal jsem mobil od ucha a projel soc.sítě Instagram Facebook Twitter Ask.fm Tumblr (nemám tušení jak se to píše) Snapchat Musical.ly Spotifi YouTube Watpad (ano i já sem na Watu ale nepišu.-řika jakoby Ben aby ste pochopili-) a na konec Mesenger kde sem odepsal na pár zpráv a pak usl.

Pohled Kat:
Ta cesta byla celkem krátká a my už přijížděli do kempu v tichosti sem napsala Benovi SMS jak sem mu slíbila vzal sem si vak a kufr a šla s mamkou k hlavnímu vedoucímu "Ahoooooj Wile" Pozdravila ho mamka a já na ni Vikulila oči "vy se znáte?" Zeptala sem se vyděšeně mamky "Em .... Jo Wli byl můj spolužák" řekla mamka a mě spád kámen ze srdce ale jen sem pkyvala hlavou " Em .... Dobrý den" řekla jsem Wli se na mě usmál " Ahoj Kat jsem Wil (jak nečekané) prosím tě tikej mi připadám si pak hrozně starý obecně všichni si budeme na táboře tikat"
"OK ... Tak tedy Ahoj :)" řekla jsem s úsměvem "tvoje chatka má číslo 69 už je tam i tvoje spolubydlící" hesl tak s úsměvem a mrknul na mamku Wat co se tady děje mamka se jen usmála. "Tak Kat ty už to tady určitě zvládneš tak já pojedu a hlavně tady nezlob" " Neboj mami vždyť mě znáš tak ahoj" "No právě že tě znám tak ahoj mám tě ráda" "Já rptebe taky a pozdravuj taťku ahoj" řekla sem a obejmula ji "Ahoj " prohodila a už odcházela."chceš s tím pomoct?" Ne díky "dobře tak si vybral a pak i se svojí spolubydlící přijďte do jídelny" jen sem kývla hlavou a vydala se hledat chatku s číslem 69 pomalu jsem nad tím číslem zvlhla.

Rychlopohled Bena:
Když mi napsala že už je tady tak sem se šel schovat do koupelny a čekal až uslyším něco jako "wow,halooo je tu někdo" a podobně.

Opět pohled Kat:
"Bingo mám jí mojí 69" řekla jsem si nahlas a vešla na terasu na stole tam byla svíčka vlezla jsem dovnitř a porozhledla se po místnosti kde budu prebivat tři neděle když sem se Koukla na jednu z posteli sem se zarazitla pustila na zem svoje zavazadla "klučičí oblečení? " Řekla jsem opět nahlas vyšla jsem před chatku a zkontrolovat číslo ale opravdu tam bylo 69 vešla jsem spátky a śla k volené posteli a melem mi spadla brada. Byl tam rozkošnej medvídek dva obrovské pogety rudých růží a nejakě sladkosti a nápis Vítej!. Naprosto nic sem nechápala tak sem se z mohla jen na "haloooo je tu někdo?" Najednou se otevřely dveře do koupelny a z nich vyšel Ben. Ano opravdu to byl Ben po deseti letech jsem viděla sveho nejlepšího kamaráda naživo. "Ne ... Nikdo tu není jen já Em .... Ahoj sem Ben!"Řekl úplně klidným hlasem já sem se na něho jen nevěřícně koukala a nezmohla se na nic víc než se slzymi v očích letět k němu a obejmout ho tak silně jak jen můžu. Brečela jsem šíleně jsem brečela ale byli to slzy štěstí. "Bene ccc-co tady děláš?" Vykoktala jsem že sebe a trochu se odtáhla abych mu viděla do těch jeho krásných očí ve kterých byli jiskřičky štěstí ale taky štěstím plakal. V tuhle chvíli se on nezmohl na nic jiného než mě znovu pevně obejmout. Po chvíli se odtáhl ale pořád byl u mě hodně blízko a koukal na moje rty toužila jsem aby to udělal aby mě líbal a tak se to stalo přilepil jeho rty na ty mé tak jemě a tak měkce že se mi málem podlomila kolena po chvíli s nimi začal pohybovat a já okamžitě spolupracovala. Když nám došel vzduch sme se odlepili a dívali si do očí "Kat?" "Bene?" Znova sme se obejmuli. Prosím tě pojď mi vysvětlit co se tady děje. Hned začal " Kat hrozně si mi chyběla tak sem se rozhodl že pojedu na tenhle tábor s tebou a budu s tebou celý tři neděle." Vyletělo z něj "mám tě moc moc moc ráda Bene Děkuji!" " Nemáš za co já tebe taky" znovu přilepil jeho rty na ty mé a líbali jsme se. Ne nepřišlo nám to divné i když sme jen kamarádi.

Nemilují ho em.. Teda po pravdě ano ano ano miluju ho nejvíc na světě a jen si sama sobě namlouvam že ne.

"Pojď Pomůžu ti vybalit" usmála sem se na něj a začali vybalovat. Pak jsme plni emocí šli do jídelny .....

-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_
Taaaaaaaamtadadáááá máme tu "už" druhou kapitolku tak co líbila se vám prosím Omluvte moje překlepy a chyby ale občas je prostě přehlédnu .... Děkuji a nezapomeňte že píšu i druhou knížku ZASLOUŽENÝ ŽIVOT najdete ji na mém profilu tam už je pět částí tak doufám že si užijete obě knihy

Vaše Kate ♥_♥