"Crrrrrrrr" zazvonil budík. Zazvonil budík? Ne, prosím ještě ne... měla jsem chuť vzít ten budík a hodit s ním o zeď. Nechtělo se mi vstávat a už vůbec ne do školy. Achjo, neměla jsem ponocovat.
"Melis, pojď na snídani, udělala jsem toasty!" Volala na mě ze zdola mamka, aspoň jedna dobrá věc. S nechucením jsem vylezla z tepla pod dekou, složila jsem si postel a šla bosa po studené podlaze dolu za mamkou.Asi jsem se vám ještě nepředstavila, jmenuji se Melisa, je mi 13 (skoro 14) let, mám modré oči, hnědé krátké vlasy, střední postavu, spíš hubenou a moje časté oblečení je buď černé nebo oranžové, nevím proč, prostě je to můj styl. Bydlíme společně s mojí mamkou v Liberci. Před třema lety jsem ještě měla tatínka, ale rodiče se rozvedly a táta s mojí sestrou Elenou se odstěhovaly. Byly to nejhorší dny mého života. Teda když nepočítám školu. Spolužáci mě šikanují, učitelé jsi na mě zasedly a moji kamarádi? Jo... to kdybych nějaké měla. Jsem hrozná citlivka. Brečím skoro kvůli všemu. Mamka ví co se ve škole děje, ale nic s tím nedělá. Nechápu to. Ví že se trápím a že denně brečím, ale kromě toho že mě utišuje s tím ve škole nic nedělá.
"Dobré ráno mami" pozdravila jsem ji a dala ji pusu na tvář.
"Ahoj" usmála se na mě a položila mi teplé toasty na stůl. Byly se šunkou, sýrem a kečupem, takže super. Úsměv jsem jí opětovala a začala jsem jíst. Mamka procházela okolo mě a cítila jsem, že se zastavila.
"Meli? Od čeho máš tu modřinu na stehně?"Stuhla jsem. Opatrně jsem se podívala na mé pravé i levé stehno. Jo tohle... Nedivím se že si jí všimla. Je obrovská... a protože mám kraťáskové pižamo, tak to je i dost vidět. Tu modřinu mi udělal Martin, když to mě hodil vší silou jeho flašku s pitím. Ale mamce nemůžu říct pravdu. Moje a ta Martinova mamka jsou velké kámošky a já jí nechci ublížit.
"Eeee, zakopla jsem a spadla jsme na stůl na roh a asi přímo na tohle stehno." Zalhala jsem. Ale nechci jí říkat pravdu.
"Achjo. Ty jsi šikovná." Řekla a začala se smát. "Dávej na sebe pozor." Odhrnula mi rozcuchané vlasy z čela a dala mi pusu. Neumím moc lhát, takže jsem ráda že mi uvěřila. Dokousala jsem poslední kus toastu a šla do koupelny. Popadla jsem hřeben a upravovala jsem si to rozcuchané hnízdo, co jsem měla na hlavě. Vlasy jsem si stáhla co culíku a trochou Make-upu jsem si zamaskoval a velkého beďara, co mám nad pravým obočím. Ze skříně jsem si vzala žluté tričko, černé roztrhané rifle a žlutomodrou mikynu. Sbalila jsem si svačinu, rozloučila jsem se s mamkou a vyrazila do toho místa utrpení.Dnes jsem jela autobusem, nechtělo se mi jít pěšky. Nechtělo se mi jít vůbec! Před školou jsem potkala Andyho s jeho pejskem Banym. Andy je maminky kamarád.
"Nazdárek Mel!" Zamával na mě přes ulici. Tak jsem mu zamávala jsem nic jsem neřekla.
"Zeptej se prosím Krystýny na ty noviny od Lo... no ona bude vědět!" Krystýna je jméno mojí mamky.
"Dobře, ahoj!" Zakřičela jsem a otevřela dveře do školy.
Nechci tam, prosím, to raději ať mě něco zabije... nesnáším svoje spolužáky!Takže to byla 1. Kapitola 😂 snad se vám líbila. Můžete dat vote nebo koment 😊 moc to potěší 😇 kapitoly budou mít okolo 500 slov 😄 jinak se omlouvám za jakékoliv chyby 😄
Ahojte!❤️
YOU ARE READING
Imaginary friEND |CZ\SK|
HorrorTato kniha vypráví o Melise, která nemá přátele a zkusí se s tím vypořádat sama. A to se stane osudným.