Imaginary friEND |CZ\SK|

4. Kapitola - Ariana <3

A co teď? Je tady? Mám si s ní začít povídat? A kde je? Byla jsem zmatená...
"Ahoj." řekla jsem nejistě. Očima jsem kroužila po pokoji a hledala jsem kde by mohla být. Moje oči se zastavili u židle.
"Posaď se." Mírně jsem se usmála. Pak už jsem měla jasno kam koukat. "Takže.. teď asi budeš bydlet u mě. Já jsem Melisa a je mi 13 let." Vážně si tu teď povídám s židlí? Ne, v mojí představivosti od teď bude ona. Ariana, moje jediná a asi nejlepší kámoška. Chvíli jsem si s ní povídala, i když jsem se nikdy nedočkala odpovědi. Představovala jsem si jí hezkou, s modrou halenkou a obyčejnýma džínama. Nevím proč.

Teď trochu přeskočíme. Mesíc dopředu jsem si Arianu hrozně oblíbila. Nechápu to, nemluvil a se mnou, neutěšovala mě, nepomáhala mi, ale i tak jsem si jsem jí začala mít hrozně ráda. Svěřovala jsem jí tajemství, vyprávěla vzpomínky na tátu a ta sestru, prostě se z ní stala moje nejlepší kamarádka. Cítila jsem že tu se mnou je, i když to byla jen část mé mysli. Moc jsem si přála, aby byla opravdová. Do školy jsem jí nevodila. A když už tak jsem byla potichu, aby si ostatní nemyslely, že jsem ještě větší blázen. Mamka o ní taky nevěděla, i když mě párkrát nachytala, jak si s Arianou povídám. Vymlouvala jsem se na to, že se učím na referát před celou třídou.

I mamka se s tou nohou zlepšila. Furt má berle, ale už nenosí sádru. Dokonce i Andy tady a párkrát byl pomáhat a myslím že mezi mamkou a nim něco je. Akorát ve škole je to furt stejný.
Ťuk, ťuk! Ozvalo se z poza dveří.
Že by mamka?
"Ano?" Dveře se pomalu otevřely a v nich moje maminka.
"Melisko, chtěla jsem se tě zeptat, jestli by jsi nechtěla mít narozeninovou oslavu, pro tvoje kamarády. V pátek mám volno, tak bych něco sjela koupit. Co říkáš?" S úžasem se na mě podívala. Narozeninovou oslavu? Počkat! Za 3 dny mám narozeniny! Moje 13. narozeniny. Ale oslava pro kamarády? A pro jaký..
"Ne mami, já to přežiju. Navíc v pátek nikdo čas nemá." Zasmála jsem se.
"A tak příští pá-"
"Ne mami, já nechci oslavu." Přerušila jsem ji. Ne že bych ji nechtěla, ale nikdo by na ní nechtěl. Mamka jenom zvedla obočí a odešla.

"Ari, my si uděláme oslavu sami, co?" Usmála jsem se na židli, nás které podle mě seděla Ariana. Bylo ticho, ale já cítila souhlas. Jinak <Ari> byla její přezdívka. Vzala jdeme do ruky telefon a skočila na postel. Kouká jsem na hodiny. 19:42? Páni, dneska to doma uteklo. Ještě mám úkol z matiky, takže jsem z tašky vytáhla učebnici a sešit a počítala.

Až jsem to dodělala tak mohlo být tak půl deváté. Měla jsem na něco chuť. Potichu jsem šla do kuchyně, přes kterou jsem viděla že mamka zase usnula na gauči u televize. Ze spíže jsem vytáhla tři sušenky. 2 pro mě a 1 pro Ari. Asi jí nesní, ale i tak. Dala jsem na její sušenky na židli a hupsla jsme do postele, kde jsem si snědla svoje. Vzala mobil a šla na youtube. MenT a Natyla nové video? Super! Miluju Natylu! Obě videa jsem zkoukla a šla zhasnout lapičku u stolku. Zastavila jsem se ale před židlí, na které byly jen drobečky od sušenky.

Ahojte! :) Ano, zase kratší, ale jako vždycky. :) Chtěly by jste je delší? Jinak se zase omlouvám za nějaké chyby. Doufám že se to někomu líbí. :) Jo a vždycky budu dávat nahoru nějaký černobílý, strašidelný, nebo smutný obrázek. :) U další kapitoly...
Ahojte! :D