Královna Mary //reign fanfikce //

1. Kapitola- Něco končí, něco začíná

                                                                                                *

Zrovna jsem se vrátila s Františkova pohřbu.Sice je to už pár týdnů od Františkovi smrti, ale pohřeb se konal až teď. Nevím jestli bez něj můžu žít.I přes mé slzy jsem se však snažila vypadat silně. Z volna jsem kráčela po chodbě až jsem došla k mé komnatě. Otevřela jsem dveře a vstoupila do komnaty. Hned po tom co jsem dveře zavřela, začaly po mém obličeji stékat slzy. Zády jsem se opřela o dveře a následně skácela k zemi. Měla jsem chuť křičet na celé kolo, ale nechtěla jsem na sebe poutat žádnou pozornost. Uši jsou všude. 

  Po chvíli jsem se však uklidnila a šla jsem k mému stolku se zrcadlem. Podívala jsem se do svých očí, utřela si slzy a vzala do ruky hřeben a pročesávala si vlasy. V tom jsem zaznamenala klepání.
   „Nechci s nikým mluvit.  "  
Dveře se však i přes mou poznámku otevřely.
  „Říkala jsem, že...  " v tom jsem se otočila a zjistila kdo vlastně vstoupil do mé komnaty. 
  „ Bashi, promiň myslela jsem, že jsi..."
  „To je v pořádku. Chtěl jsem se jen zeptat jak ti je?   " zeptal se mě. 
Potom co dořekl tu otázku, se mi začali klepat ruce, a upustila jsem hřeben.
  „Aha..  " poznamenal Bash.
  „Je mi dobře" odpověděla jsem i přes jeho poznámku. 

  „Mary, nemusíš mi lhát vždyť...  "
 Bash pokračoval ale to jsem ho už nevnímala. Přemýšlela jsem. Když se nad tím tak zamyslím, byl to Bash co vždy stál při mě, ať se stalo co se stalo vždycky tady pro mně byl. Vždycky. Je jeden z mála lidí co zůstali při mě.

  Z jeho dlouhého projevu jsem ho vyrušila objetím. 
  „ Mám o tebe strach  " řekl mi do ucha trochu jiným hlasem. 

   „Mám na tebe jednu prosbu...  "  

                                                                                         **

Vysvětlovala jsem Bastovi můj plán, nebo spíše mojí vizi. Chtěla jsem uspořádat na počest Františka ples. Vím že, by nebyl rád kdyby celý hrad byl smutný. Ani ten pohřeb by se mu nelíbil. Vím to. Měla jsem ho přečteného jako knihu. A on mně. Zase jsem si uvědomila jak moc se mi stýská. Pořád si myslím, že za jeho smrt můžu já. Kdybych před pár lety poslechla Kateřinu všechno mohlo dopadnout úplně jinak. Na druhou stranu, kdo ví co mě ještě čeká... a nemine.

Myslím si totiž, že vše co se děje má nějaký důvod.  

 „A kdy to chceš uspořádat? "

 „Co nejdřív to půjde" usmála jsem se na něj. 

 „Františkovi by se to určitě líbilo" a úsměv mi oplatil. 

Z téhle krásné chvilky nás vyrušilo silné zaklepání na dveře.Ten někdo však ani nečekal a hned otevřel dveře.
  „Vaše veličenstvo,..."uklonil se. Byl to jeden z mých vojevůdců. Bashe však ani nepozdravil. Jen se na něj podíval pohrdavým pohledem a kývl hlavou.Je mi líto, že ho tady všichni berou jako královského bastarda a ne jako hodného, obětavého a statečného Bashe, kterým je. Myslím si, že je s tím ale Bash už dávno smířený a jediná koho to trápí jsem vlastně jen já. Když se chová někdo podobně jako právě vojevůdce - tak pohrdavě - mám chuť říct Bash! Jmenuje se Bash.
  
,,Mám pro Vás důležité informace ohledně válečného konfliktu s Anglií."dořekl a kývl hlavou aby jsem šla s ním.
,,Bashi,doprovodíš mě prosím?"
,,Vaše veličenstvo nevím jestli je vhodné aby s náma šel královský bas..."
,,Myslíte mého přítele, Bashe. Jmenuje se Bash."řekla jsem trochu ráznějším hlasem.

  „Jistě, jak si přejete." řekl a mírně se mi uklonil. 

                                                                                     ***
Šli jsme s vojevůdcem Rodgerem až do místnosti, kde většinou diskutujeme právě o vojenských záležitostech. Uprostřed místnosti byl stůl a na stole mapa. Vojevůdce Rodger se o stůl opřel a začal nám vysvětlovat situaci.
 „Alžběta poslala válečné lodě k východnímu pobřeží skotska"řekl nám, přičemž ukazoval na mapě kde přesně.

 „Kolik lodí?" přerušila jsem svůj upřený pohled na mapu, a podívala jsem se na Vojevůdce. 
 „Dost."odpověděl.
  „Co navrhujete?"zeptal se Bash. 
Najednou někdo zaklepal na dveře. Byla to jedna z mých služebných.Tuším, že se jmenuje Lisa.

 „Vaše veličenstvo,.."  lehce se uklonila. „Potřebujeme poradit ohledně přípravy plesu."

 „Jistě. Přijdu za chvíli."odpověděla jsem. Služebná se znovu uklonila a odešla. 

 „Omluvte mě, mám ještě nějakou práci."řekla jsem vojevůdci.
 „To dáte přednost nějakému plesu před vaší zemí?"odpověděl mi vojevůdce hlasitým a drzým hlasem. 

 „Tak zaprvé, je to ples na počest tvého krále. "opověděla jsem ráznějším hlasem.

 „A zadruhé, bych Vám tady byla stejně málo platná. Takovým věcím více rozumí Bash... A od teď mu dávám plnou zodpovědnost ohledně válečných záležitostí."už jsem byla na odchodu ale Bash mě chytil za rameno.
 „To nemůžu." řekl mi. 

 „Prosím"odpověděla jsem mu, a odešla. 

Tak tohle byla první kapitola mojí fanfikce, jestli  Vás zaujala, určitě se mrkněte na další díly- ty se mi totiž povedly víc než tahle 1. (teda alespoň podle mě :D )