Tehdy mi byly tři měsíce. byla jsem krásné bílé a hladové vlče s modrošedými očkamy. Ráno jsem vyšla ze špinavé uličky plné odpadů a uviděla na náměstí plném vlků - rodičů hlídající svá štěňátka, která si spolu hrají. Nejvíc mě teď ale zajímal stánek s masem kus od fontány. Bylo u něj pár vlků kteří si vybírali. Pomalu jsem se přiblížila ke stánku a když se nikdo nedíval, vzala jsem kus masa. Celkem rychle jsem odběhla do nějaké temné uličky. Hned jsem začala jíst to maso, bylo krásně šťavnaté, myslím že si nikdo nevšiml, že jsem ho ukradla. Kus odemě, u staré popelnice spadla plechovka, rychle jsem sebou škubla a ihned tam podívala. Chvíli jsem pozorovala tu plechovku a pak uviděla že zpoza polenice mne pozorují dvě červené oči. Okamžitě jsem ztuhla a stála na místě, byla tam tma a neviděla jsem kdo to je. Šel blíž a blíž ke mě. Rozpoznala jsem že to byla vlčice s krásně krémovou srstí. když byla blíž u mne, chytla mě do zubů za kůži a někam odnášela. Byla jsem dost unavená a tak jsem po chvíli usnula.
Když jsem se probudila byl večer. Skoro nic si z minulých hodin nepamatuju.. Vím jen že mě někdo někam odnášel a pak už mám v hlavě černou tmu. Když jsem se rozkoukala, ležela jsem v měkkounké modré postýlce v hezky vyzdobené místnosti pro vlčata, bylo tady dost hraček. Až po chvíly bedlivého dívání zjišťuji že u mě na postely sedí ta vlčice která mne odnesla pryč. Hned jsem se posadila ,,Neboj se, neublížím ti.." řekla a usmála se. ,,Kdo jsi?" zeptala jsem se jí a sedla si trochu dál. ,,jsem Akira, chci ti pomoct..." začala. ,,Proč mi chceš pomáhat?" zeptala jsem se nejistě. ,,Vždy jsem chtěla mít vlče.. Takové krásne jako jsi ty, bylo mi tě tam líto a tak jsem tě vzala k sobě..". Bylo mi jí líto.. Chvíly jsme si o nečem povídaly a zachvíly se mi začaly klížit víčka a během chvily jsem usnula.
ČTEŠ
Niara The Wolf
FantasyPříběh o vlčici Niara, kterou nikdo neměl rád až do jednoho dne (je to převedené do formy že se chovají skoro jak lidé)