Fire Element

Kapitola druhá- Tábor Elementů

"Počkat! Takže mami, tys celou dobu věděla, že až mi bude 15, tak půjdu do nějakého tábora?"
Právě se snažím pobrat, co se teď stalo: přišla jsem domů, kde byla mamka a nějaký Mike z tábora pro "děti jako jsem Já". Už mi sbalila věci.
Zrovna mi podávala tašku a loučil a se se mnou. Prý můžu o prázdninách přijet domů.
Když jsme šli s Mikem ven, nemohla jsem uvěřit svým očím: stáli tam dva koně-zvláštní koně-pegasové.
"Na TOMHLE pojedem do tý tvý tramtárie?!" Zeptám se ho. Asi ho trošku zarazilo, že se ptám... a nebo spíš ta tramtárie...
Pak už jsem radši nic neříkala po zbytek cesty. Naštěstí jsem jezdila 5 let na koni a tohle melo akorát křídla navíc.
"Tady přestaneme, Aby si nemysleli, že jsme vetřelci a nesestřelili," oznámí mi Mike. Okej, takže letíme na koních do tábora, kde tě NÁHODOU sestřelí, když se jdeš proletět.
Po deseti minutách cesty po nohách koní Mike prohodí:
"Jo Sasho myslím, že část lidí je tam z tvojí třídy," povzbudí Mike.
"Ehm, a není možnost se zamaskovat?" nadhodím. Cokoliv, jen ne, abych se ztrapnila před celou třídou víc, než teď.
"No, možnost tu je, ale musí o tom, kdo jsi, vědět aspoň Thurgau, " má podmínku.
"Ok, ale kdo to ten Tygroau je? "
"Prd Tygroau, Thurgau," zavrčí, "je to dá se říct vedoucí Tábora," pokračuje.
Najednou lituji, že jsem si spletla jméno...
"Na, tady máš, obleč si to. Stejně nechápu v čem je problém," podá mi červenou masku. Na otázku radši neodpovídám. Nasadím si ji, poděkuji mu a zbytek cesty mlčím, což je asi tak pět minut. Dorazíme k Velké bráně s nápisem: Tábor Elementů
"Co je to za debilní jméno tábora? "
Mike protočí očima a zeptá se:
"Ona ti máma ani neřekla, do jakýho tábora jdeme, co? "
"No, řekla že do tábora pro děti jako jsem Já, " odpovím.
Mike seskočí z koně a čeká ode mne asi totéž, tak sednu taky. Mike něco zadrmolí a koně zařechtají a odběhnou někam do lesa. Pak mě chytí za ruku a táhne mne k bráně. Jakmile mineme hranice, ocitneme se někde úplně jinde. To je krása!
Je zde asi milion domečků malých jako kdyby tam byla jedna místnost. Vedle těchto rozptýlených chatek stojí velká budova s prosklenou stěnou. Vidím za ní jídelnu. Za budovou je pět odlišných hřišť včetně lávový stěny, lanového centra a velkého bazénu. Je tu toho mnohem víc, jenže se to ani nedá popsat. Jedu očima po celém táboře, když se mé oči setkají s jeho krásnýma modrýma očima....

Tak další kapitola :) budu ráda za Hlasy a hlavně za komentáře a nápady, co bych tam mohla dát :D
Omlouvám se za pravopisné chyby :)
Mějte se dobře

VeryVavrova ;)