,,Princezna by nikdy neodmlouvala!"
,,A ví co?! Kalu na tvé ponaučení! Odcházím!"
,,Princezno!"
.
.
Nemohla jsem tomu uvěřit. Stále mě ponaučovat o tom a jednom samém. Vdyť bych se z toho mohla cvoknout!
Povzdychnu si a zvednu hlavu. Na nebi svítilo slunce, které mě pálelo do očí. Zvedla jsem ruku, se kterou jsem si zastínila oči abych aspoň troku lépe viděla.
,,A hele..jabloň." Pousměji se a vyplhám na onen strom.
Pomalu jsem se natahovala k rudému jablku, ale větev podemnou začala křupat. Polkla jsem a dál jsem se pro něj snaila natáhnout. A kdy jsem ho chytla do ruky a utrhla ho jsem se výtězně usmála a seskočila ze stromu na zem. Očistihla jsem si aty od listí a zakousla jsem se do utreného jablka. Bylo sladké stejně tak jak vypadalo.
,,Princezno!" Otočila jsem se na dvě malé děti a pousmála jsem se.
,,Ano?" Děti se pokrčily a začaly si mezi sebou něco ukat.
Pomalu a tie jsem se vytratila pryč do lesa.
,,Konečně klid." Najednou jsem zaslechla ramot ve křoví.
Kdy jsem se tam otočila stál tam chlapec s vlčími ui a ocasem.
Polkla jsem a udělala jsem krok k němu.
,,Nepřibliuj se!" Okřikl mě a já se zastavila. Zvedla jsem ruce nahoru a pousmála jsem se.
Ale kdy jsem zaslechla křik-muský křik a neříkám, e byl jeden, tak mi usměv zmizel.
Podívala jsem se na kluka, ale ten najednou zmizel a objevil se za mnou. U krku jsem ucítila ledovou čepel dýky.
,,Pusť ji!" Ze vech stran se objevili lovci. Vlk stisk zesílil, ale přes to mě pustil a já spadla na kolena.
Někdo mě vytáhl do stoje a vlka mezitím svázali a dali mu i náhubek. Bylo mi ho líto.
,,Jede s námi?" Podívala jsem se na jednoho z nich a pokývla jsem hlavou. Jeden z nich přivezl černého koně a nasedl na něj. Polkla jsem a přela jsem ke koni.
Lovec ke mě natáhl ruku a já ji s usměvem přijala a vyskočila na koně. Ale ze strany.
,,Sedí jako princezny a taky má jako princezna aty. Kdo jsi?" Zeptal se mě mu, který se představil jako Will vedoucí lovců.
,,Mé jméno je Yui Grell." Mu se na mě s překvapením v očích podíval.
,,Take jste nae princezna, která utekla!" Zaklebila jsem se jako kdybych snědla kus citrónu.
,,Jo. Vypadá to e se to roznese docela rychle." Povzdychnu si a otočím hlavu za sebe, kde el přivázaný ke koni vlk.
,,Co s ním máte v plánu?" Otočím se zpět na Willa, který drel otěe koně.
,,Nic zvlátního. Jen ho prodáme na triti." Cukla jsem sebou a otočila se na vlka, který mě pozoroval jedním modrým okem. Na druhém oku měl pásku.
,,A co kdy si ho budu chtít vykoupit já?" Will se začal smát a pootočil na mě pohled.
,,To je nemoné Princezno."
Nic není nemoné.
.
.
Večer
Na nebe se snesl měsíc a kolem něj hvězdy tvořící různé tvary.
Koně byly u potoka a po dlouhé cestě se konečně napili.
Will s ostatními el pro dřevo a vlčí kluk seděl u stromu.
Postavila jsem se a dola jsem k němu. Klekla jsem si před něj a podívala jsem se do jeho spící tváře.
Dost se mi nezdálo jako dobrý nápad to dělat, ale i přes to jsem to udělala.
Natáhla jsem k němu ruce a odepla jsem mu koík z ůst a poloila ho vedle na zem. Jedno oko se otevřelo a vrhl po mě vraedným pohledem.
Zvedla jdem prst ke rtům a naznačila mu ať je zticha. Zvedla jsem se a dola jsem k ohniti od kuď jsem vzala ohořelý klacek a poloila ho k provazu, který začal praskat a nakonec praskl úplně.
Vlk se postavil, chytl mě za krk a přirazil mě ke stromu.
,,Zachránila jsem ti ivot. Teď jsi svobodný." Usměju se na něj a ucítila jsem jak jeho tisk pomalu slábne a mě nakonec pustil.
,Pane, vlk je volný!" Otočila jsem hlavu za sebe a vimla jsme si jednoho z Willivých chlapů.
,,Bě!" Křiknu na něj a on se rozeběhne pryč. Otočila jsem se na Willa a zatla jsem ruce v pěsť.
,,Pustila jsi ho?" Vzhluboka jsem se nadechla, ale to u mě někdo chytl za ruku a tahal mě křovím pryč.
Byla tma take sem skoro nic neviděla. Nakonec se daná osoba zastavila a pustila mě. Musela jsem se opřít rukama o stehna abych nasála nějaký ten kyslík.
Polkla jsem a narovnala jsem se.
Pohled jsem upřela do jednoho modrého oka, který mě teď dost váně pozoroval.
,,Proč ses pro mě vracel?" Vlk zatřepal ui a několikrát mrskl ocasem.
,,Chtěl tě zabít. Pouze sem ti zachránil ivot jako ty mě." Řekl chladným hlasem a otočil se ke mě zády.
,,A co teď? Je tma! Nic nevidím a ty jako vlk musí mít dobrý zrak v noci ne?" Pootočil se na mě.
,,To je pravda. A co s tím?" Stiskla jsem ruce v pěsť a snaila jsem se zahnat vztek jinam.
,,Nic. Děkuju." Otočila jsem se k němu zády a rozela jsem se pryč i kdy jsem nevěděla kam. I přes to jsem doufala, e se za mnou rozejde, ale ono nic. Jen jsem se s povzdychem opřela o strom a svezla se na zadek. Zavřela jsem oči a propadla jsem se do říe snů.
...........................
Nový příběh, který mě napadl podle obŕazku, take pokud někdo zná onu hru, ze které to je tak se omlouvám.
Pak bych potřebovala aby mi nějaká milá osůbka napsala do chatu a pomohla mi s názvem této povídky, protoze mě nic nenapadá ^^
Na obrázku je Yui.
✖Neko✖
