Normální hodina. Nic zvláštního se nedělo. Ono vlastně, nikdy se nic nedělo. Teda kromě neustále sestřídajících učitelů. Minulý týden jsme protestovali, že buď nám nastaví učitele natrvalo nebo prostě nebudeme cvičit. Ona to taky není žádná prdel, když po vás někdo chce základy baletu a jiný abyste naprosto přesně ovládali chvaty juda. Když jsme si konečně u ředitele vydobili svoje a čekali v tělocvičně na tennový "zázrak", celkem jsme se nudili a měli s kamarádkama takové ty holčičí kecy typu: „Co myslíš bude to ženská nebo chlap? Myslíš si že bude náročná?". A pak to přišlo. Asi 1,80 m vysoký, černé vlasy, lehké strniště, sportovní postava,svalnaté ruce na kterých při každém pohybu došlo k lehkému naběhnutí žil. Všechny holky si najednou povídali o tom jak je sympatický. Mě ale na tom učiteli zaujalo něco jiného než mé spolužačky. Byli to volné černé sportovní kraťasy, pod který mise pěkně rýsoval celkem slušně velký oválek. Asi jsem se na to místo dívala delší dobu, jelikož mě vyrušila jeho slova: „Nějaká mimo ne? Jak se jmenuješ?". Trošku jsem se zděsila toho sebevědomého tónu v jeho hlase. „No, Kate. Kate Černá. Jako no vlastně Kateřina, ale to máte jedno, stejně mi všichni říkají Kate", trošku jsem ho asi zarazila, protože vypadal, že čekal mou odpověď kratší než ve skutečnosti byla. „Aha. Dobře Kate. Tebe si nejspíš zapamatuji jako jednu z mála.". Proč jako jednu z mála? To jsem tak hnusná? Nebo mám někde na oblečení díru? No kašlu na to, stejně je to učitel, co je mu po mě. Celou hodinu mě sledoval. Vždy, když jsem se na něj otočila a uviděla, jak na mě zírá a jak si mě měří pohledem, ucukla jsem. Přiváděl mě do rozpaků. Což mě štvalo, jelikož jsem nemohla podávat nejlepší výkony jako jindy, ale naopak, všechno na co jsem sáhla se buď rozsypalo, nebo upadlo, nebo to prostě někomu něco udělalo. Po 30 minutách jeho stálého zírání jsem vybouchla, otočila se a šla přímo k němu. V tu chvíli mi bylo naprosto jedno, že je to učitel a že bych s ním takhle mluvit neměla, ale nesnáším, když si mě někdo prohlíží takovou dobu a ještě takovým tím do kostí zažírajícím se pohledem. „Můžete na mě laskavě přestat civět? Nedělá mi to dobře. Jděte si očumovat jinou studentku. Díky". Jen na mě nechápavě zíral s čelistí spadlou až skoro k jeho vypracované hrudi. „No nekoukejte tak, naletí vám tam moucha..", ještě jsem ironicky pronesla a vrátila se ke své rozdělané práci. Rozešel se směrem ke mně. To je v háji, říkala jsem si. Když se vedle mě postavil, myslela jsem že mi vynadá nebo dá poznámku nebo co já vím, ale on ne. Zrovna jsem se protahovala a byla v poloze placka, když jsem se na něj podívala. Obešel mě a na záda mi položil své koleno. Jednu ruku mi položil na pravou lopatku a druhou na levý bok, kdy jsem cítila, jak mi konečky prstů hladí kousek vyčuhující kůže zpod trička. Naklonil se a dýchl mi na krk. Jeho dech voněl po pepermintu a jahodách. „Musíš víc dolů, takhle by jsi u mě holčičko neprošla.". Po těchto slovech mi přitlačil na záda tak silně, že ze mě vyšel slabý vzdech, jenže bohužel ne slastí, ale bolestí. „Už teď vás nesnáším!", sykla jsem na něj s odporem. Zvedl mě do sedu,nohy jsem měla stále roztažené ještě z procvičování placky.Klekl si ke mně zepředu a zastavil se pár centimetrů od mojí tváře. Stále mi hleděl svým povýšeným pohledem zpříma do očí a přitom si olízl rty. „Myslím, že by to chtělo navlhčit něčím jiným než slinami ne? Jonáši...", ani nevím proč jsem to řekla. Možná to byla zvědavost co udělá, nebo jestli ho dostanu do rozpaků. Každopádně se odtáhl a se slovy: „Jsi poškole. Hlas se u mě v kabinetu přesně ve 14:10, ani o minutu později rozumíš? Jinak tě ta tvoje drzá sranda přijde draho!",zakřičel, ale tak, aby to nikdo neslyšel. „Ale vy působíte jako levná, vy víte co..", zamumlala jsem si pro sebe..
14:30
*klep, klep, klep*
„Dále", ozvalo se celkem rychle.Vstoupila jsem. Zůstala jsem stát jako opařená. Měl obrovský kabinet s luxusním gaučem, dokonce i televizi. Absolutně jsem nechápala, který učitel má ve škole čas, dívat se na televizi.„Hmm pěkný. Tu televizi máte na co? Pohádky? Horory? Porno?",provokativně jsem zvedla jeden koutek úst a pokračovala: „No tak jsem teda tady. Co jste mi chtěl?". „Jdeš pozdě.", promluvil odměřeně. „No a? Stejně mi nemůžete nabídnout nic zajímavého, takže jsem vlastně ani o nic nepřišla ne?".„Nemůžu? To se uvidí. Teď mi vysvětli, jak to bylo myšleno s těmi rty holčičko". Vařila se ve mně krev. Nesnášela jsem,když mi někdo říkal holčičko. Už dávno jsem holčička nebyla. „No jako to záleží spíš na vás co si pod tím představíte. Můžu udělat třeba tohle", vytáhla jsem zbytek kofoly z batohu, otevřela ji a vylila ji na něj. „Co sakra děláš?! Doprdele! Jsi normální?". „Ježíšku na křížku, pan učitel zvlhnul a ještě k tomu lepí, no kdo by to do vás jen řekl?". Dál seděl na židli a jen mě sledoval. Pomalu jsem mu sundala zelené sportovní triko a vzala ho ke kohoutku s vodou.Pořád se na mě se zálibou díval a detailně sledoval každičký můj pohyb. Vodou napuštěné triko jsem vytáhla a nesla ho směrem k němu. Začala jsem ho ždímat na jeho hruď. Trošku jsem se "omylem" také polila a zrovna na místo, kde jsou bradavky.„Nebo ještě je tu jedna varianta", vzdychla jsem mu na krk a políbila ho na klíční kost. „Jo? Tak mi schválně ukaž,jestli máš na jedničku holčičko!". Zuřivě jsem ho začala. líbat a sát jeho horní ret. Za tu holčičku jsem ho kousla.Zasloužil si to. Nejsem holčička. Asi ho to zabolelo, jelikož jsem cítila, jak zatnul pěst. Ale nepřestával. Dokonce použil i jazyk.„Vidíš? Tohle ti jde lépe než mluvení Johny.", řekla jsem mezi polibky. Vzala jsem jeho ruku a posunula ji na své mokré tričko."Nech toho!", vykřikl na mě zničehonic. „Ale noták Johny, nejsi tady jediný vlhký.", a znova jsem ho začala vášnivě líbat. Přidal se. Dokonce jsem cítila, jak se jeho úd začíná taky hlásit o pozornost. „Ale ale, někdo třetí se hlasí!",trochu se začervenal, ale moje prso měl v pevném stisku stále.„Nezapomeň, že jsem přišla pozdě a zasloužím si trest ne?".„Vidíš to!", odpověděl s tlumeným smíchem. Položil mě najeho hladký, kůží potažený gauč. „Teď drž hubu. Jedno slovo a letíš.", promluvil s vážným tónem v chraplavémhlase. „Omyl brouku..Letíme oba!". „Ty jsi taková děvka, víš to?", promluvil se zvednutým koutkem do úsměvu. „Nejsem děvka.Jen si to prostě umím zařídit.". Po téhle větě jsem cítila ránu jeho horkou dlaní na svém pozadí. Znova! Znova! A znova! Nevydržela jsem to. „Kurva! Bože tak ho tam strč doprdele!".„Nejsem bůh, jsem jen Jonáš, ale klidně mi tak říkej, nevadí mi to. A ne, nebudu dělat co ty chceš. Otoč se.". Neochotně jsem se přetočila na záda. Serval ze mě kalhoty. Ne sundal. Serval, a to doslova. Z jedněch džín byli najednou jen dvě nohavice. „Jsi blbý? V čem půjdu jako domů ty chytrej hmmm? Tosi zaplatíš!", měla jsem nervy na pochodu. „Byly značkové sakra!", stále jsem se nemohla uklidnit. „Prosímtě klid, budeš ráda jak po dnešku na sebe ještě nějaké kalhoty natáhneš.".„To zní jako výzva. Přijímám!", najednou mi byly jedno nějaké kalhoty. Pod zadek mi vsunul polštář, aby měl mou jeskyňku lépe přístupnou. „Ty máš ale studánku ti řeknu.Kde se to v tobě všechno bere?", pousmál se nad svým dosavadním výkonem a konečky prstů jemně pohladil můj pahorek. Pod jeho nadvládou jsem se zachvěla. „Copak zima?", odpověděl ironicky a zanedlouho na to si prsty rozevřel mé lůno a letmo do něj foukl. Zavzdychala jsem. Věděl, že mě celou vlastní. Viděl, že mě má zcela ve své moci. Svým drsným jazykem mě začal lízat střídavě na vnitřní straně stehen. Nejprve špičkou, poté celou plochou jeho laskacího nástroje. Přitom své ruce měl omotané kolem mých nohou a jak se přesunul na mou lasturku, zvyšoval i sílu a intenzitu svého stisku rukou. Viděla jsem, že jeho penis je pevný jako ocel a chtěla jsem ho jen polaskat. Nechtěl. „ Dejmi líznout Johny. Dej mi ho zkusit. Taky chci vědět jak chutnáš! Noták! Jen malinko.", byla jsem tak nadržená. Nedovolil mi to. Jen si ho provokativně vytáhl. Byl tak krásný. Tak pevný. Rovný. Jemně oholený. Vrhla jsem se po něm jako holka co po několika letech vidí svou oblíbenou hračku. V mžiku jsem mu ho začala lehce pocucávat a masírovat. Své ruce přesunul na mou hlavu.Chytl můj neupravený drdol a udával mi rytmus rychlosti. Dával hotak hluboko. Cítila jsem jak slastně vzdychá. Kroužila jsem mu jazykem po předkožce a hledala nejcitlivější místečko. Vzalajsem ho do ruky a penis olízla od kořene až k vrchu jako sladkou zmrzlinu poctivého obchodníka. Když zaklonil hlavu, využila jsem příležitosti a nenápadně si sedla na koníčka. Zacukal sebou, ale já jsem neslezla i když to vypadalo že je proti. „Teď těchci vlastnit já ty hajzle!", pronesla jsem shora. Nakonec se přizpůsobil. Naše společné pohyby se sladili v jeden a přikaždém jeho přiražení jsem cítila vlnu eufórie. „Nepřestávej! Naplno! Notá-á-á-ák! Hlouběji!", křičela jsem po každé, co jsem stihla pochytit alespoň trošku kyslíku do svých plic. Z jeho pohledu byl cítit požitek, ale zároveň stud a možná trošku lítosti. Pravděpodobně litoval toho, že právě šuká svoji 17-tiletou studentku ve školním kabinetě. Nepřestával přirážet, jen si mě položil na záda tak, že klečel a já ležela jen se zadečkem nahoře, abych mu zpřístupnila lepší průnik. Neustále zrychloval. Svýma rukama na mých bocích si pomáhal tak, abych mu chodila svou kundičkou přesně naproti. Začal vydávat chrčivé zvuky blaha. Pomalu, ale jistě začal zjemňovat. Cítila jsem se plná jeho slaďoučké tekutiny. Naprosto vyčerpaně si lehl vedle mě. „Tak co? Zasloužím si tu jedničku?"
